Databáze nemocí

CHOPN (Chronická obstrukční plicní nemoc) – Co je to, jaké má příznaky, příčiny, stadia a jak se léčí

Označení CHOPN je zkratkou pro poměrně dlouhý název onemocnění – Chronická obstrukční plicní nemoc. Tato nemoc se vyznačuje tím, že se zužují a ucpávají průdušky vlivem kouření, nebo například vdechováním škodlivých látek. CHOPN je podle statistik jednou z nejčastějších nemocí u nás, a je třetí nejčastější příčinou (co se týče onemocnění dýchacích cest) úmrtí v České republice. Častěji jsou touto nemocí postiženi muži.

Dost bylo strašení a statistik CHOPN. Pojďme se podívat, jak tato nemoc vzniká, jak se projevuje, co je příčinou a jak se léčí.

 Příčiny CHOPN

  • Nejčastější příčinou je chronická bronchitida, která vzniká na podkladě kouření. V průduškách se pak zadržuje hlen, který je ucpává a znesnadňuje výdech.
  • Druhým  rizikovým faktorem je pobyt v prostředí se škodlivými látkami, které člověk musí vdechovat. Vlivem toho se narušuje sliznice bronchů, která oteče a opět, jako u předchozí příčiny, se znesnadní dýchání.
  • Další možnou příčinou zúžení bronchů je astma bronchiale. Při astmatickém záchvatu dochází ke spazmu (křeči), a průdušky se zúží.

Příznaky CHOPN

Dušnost

Nemocný člověk má problém vyjít schody, neustále se zadýchává a musí „nabírat dech“.

Kašel

Chronická obstrukční plicní nemoc je doprovázená kašlem. Nejčastěji se vyskytuje přes dne, v noci bývá spíše klid. Během spánku se však hlen nahromadí v dýchacích cestách, což vede k následujícímu:

  • Vykašlávání hlenů především po ránu. Protože je tohoto sekretu v plicích hodně, hromadí se tu bakterie, a nemocný člověk je náchylný k
  • Zápalům plic

Vlivem zúžení průdušek dochází k tomu, že se zvýší tlak na plicní sklípky (alveoly).

Alveoly jsou malé dutinky v plicích, ve kterých dochází k výměně dýchacích plynů – kyslík přechází přes stěnu alveolů do krve. Jestliže je na ně vyvíjen větší tlak, v alveolech se nahromadí vzduch, stěny nevydrží a prasknou. Tím dojde ke zmenšení plochy pro výměnu dýchacích plynů. Takovému stavu říkáme plicní emfyzém  – rozedma plic.

Diagnostika CHOPN

Jestliže se u vás objevily výše zmíněné příznaky, neměli byste otálet, a co nejdříve vyhledat svého lékaře. Čím dříve se určí diagnóza, tím vyšší je šance na zpomalení nemoci.

  • Lékař s vámi sepíše podrobnou anamnézu, kde bude především zjišťovat, jestli kouříte, kde pracujete, s čím se léčíte.
  • Dále provede fyzikální vyšetření – poslechne si vaše dýchání.
  • Vyšetření sputa (hlenu)  – do malé lahvičky pacient musí vykašlat vzorek.
  • Spirometrie – vyšetření pomocí spirometru, který porovnává hodnoty dýchání (maximální nádech, výdech, dýchání v klidu). Porovnávají se výsledky před podáním inhalace a po podání inhalace (bronchodilatační látky – látky, které „roztáhnou“ průdušky).
  • Rentgen plic (RTG).
  • Vyšetření krevních plynů (ASTRUP) – vyšetření arteriální (tepenné) krve, které stanoví hodnoty pH krve, tlaku kyslíku a oxidu uhličitého, a to, jak dobře je okysličená krev v tepnách. Krev vám lékař odebere z arteria radialis, což je tepna, která je na palcové straně v místě, kde se ohýbá ruka.

Stádia CHOPN

Stádia nemoci dělíme na lehké stadium, středně těžké stádium, těžké stádium, velmi těžké stádium.

Lehké stádium

Projevuje se (ale nemusí) vleklým kašlem, vykašlávání, objevuje se dušnost při rychlé chůzi po rovině, nebo do mírného kopce

Středně těžké stádium

Objevuje se již námahová dušnost při normální chůzi

Těžké stádium

Zhoršuje se dušnost, nemocný člověk musí zastavit již po 100 metrech, omezuje pacienta při běžných denních aktivitách, plicní funkce jsou sníženy o polovinu

Velmi těžké stádium

Pacient je dušný i v klidu, hrozí srdeční selhání

Komplikace

Jako každá nemoc, i CHOPN může vést ke komplikacím. Při této chorobě, zejména ve stadiu 4 (velmi těžké), se to projevuje srdečním selháním pravé poloviny srdce.

Z pravé poloviny srdce teče krev do plic, kde se okysličuje. Protože jsou ale průdušky zúžené, do plicních sklípků proudí hůře kyslík. Krevní cévy ve sklípcích se proto začnou uzavírat, navíc zanikají stěny plicních sklípků (výše uvedená rozedma plic), takže srdce musí vyvíjet veliký tlak, aby posunulo krev skrze mnoho téměř uzavřených cév dál krevním oběhem. Je velmi přetěžováno a zvětšuje se.

Léčba

Léčba spočívá v užívání léků, které nemocnému pomáhají zmírňovat příznaky. Lékař může předepsat:

  • Bronchodilatancia – jedná se o skupinu léků, které rozšiřují průdušky. Patří sem Berodual, Ventolin, Atrovent, Foradil
  • Mukolytika – díky těmto lékům jde lépe vykašlat hlen. Zástupci jsou například Mucobene, ACC, Ambrobene, Erdomed
  • Antibiotika (ATB) – v případě, že se v nevykašlaném hlenu začnou množit bakterie a tím dojde k infekci dýchacích cest
  • Dechová rehabilitace – zdravotnický personál nemocnému ukáže, jak může dýchat s pomůckami, například foukání do injekční stříkačky
  • Přestat kouřit

Zdroje:

KOCINOVÁ, Svatava, Zdeňka ŠTERBÁKOVÁ a Šárka ERBANOVÁ. Přehled nejužívanějších léčiv: příručka pro střední zdravotnické školy. 5., aktualiz. vyd. Praha: Informatorium, 2007. ISBN 978-80-7333-059-0.

BUREŠ, Jan, Jiří HORÁČEK a Jaroslav MALÝ. Vnitřní lékařství. 2., přeprac. a rozš. vyd. Praha: Galén, c2014. ISBN 978-80-7492-145-2.

www.wikiskripta.eu

www.stefajir.cz

Prohlašujeme, že autoři ani provozovatel webu nepřebírají zodpovědnost za případné újmy způsobené využíváním léčebných metod v tomto článku. Ačkoliv jsou recepty, rady nebo léčebné metody v tomto článku psány s nejlepším svědomím autora textu, jejich použití je na vlastní nebezpečí a mělo by probíhat výhradně po konzultaci s vaším lékařem.

Zdroj náhledového obrázku: Depositphotos

Štítky

Marie Hrabčáková, DiS.

Už v pubertě jsem si přála být něco jako známá sestra Stefanie. Proto pro mě "zdrávka" po základní škole byla první a jediná volba. Po úspěšném složení maturity jsem chtěla jít dál, a tak jsem pokračovala ve studiu na Vyšší odborné škole. V rámci praxe jsem si prošla mnoho oddělení - dětské, chirurgii, internu, ortopedii, operační sály, ambulance, emergency, onkologii, LDN, ARO, JIP. Práce na intenzivní péči a chirurgické oddělení mě oslovily úplně nejvíce. Když jsem se tedy rozhodovala, co budu dál dělat po absolutoriu (které jsem úspěšně složila v roce 2015), zvítězila chirurgická intenzivní péče. Byla to velmi náročná práce, která mě ale bavila, a chtěla jsem se toho víc naučit. Proto bych si ráda v budoucnu udělala specializaci v intenzivní péči. Zatím svůj čas vkládám do svých dvou dětí, zajímám se o zdravý životní styl, nové poznatky z medicíny a nové postupy.

Podobné články

Back to top button