Databáze nemocí

Pásový opar – léčení, přenos, příznaky, foto

Pokud totiž proděláme plané neštovice, virus z organizmu nemizí, ale přežívá v něm v tzv. latentní formě. Jiný slovy, spí a čeká na probuzení. Spát může roky až desítky let. Dojde-li k jeho „probuzení“ tedy reaktivaci, projeví se virus jako pásový opar. V organismu má tento virus většina z nás, aniž bychom si toho byli vědomi.

Odborná literatura uvádí promořenost virem varicella-zoster v dospělé populaci větší, než 95 %. Není bez zajímavosti, že herpes zoster postihne každého třetího člověka, přičemž nejčastější je výskyt u osob starších 50 let. V klinickém obraze dominují kožní projevy. Nicméně Herpes zoster patří k nejčastějším příčinám postižení nervové tkáně.

Co je příčinou aktivace viru

Latentní forma viru po vyléčení planých neštovic může být znovu aktivována, tehdy hovoříme o tzv. reaktivaci viru. Pojďme si říci, co může tuto reaktivizaci vyvolat.

Nejčastější příčinou bývá celkově snížená imunita organizmu, vyčerpání z nadměrné námahy, nedostatečná výživa, pooperační stav, ale také podávání určitých léků, například *imunosupresiv anebo *kortikosteroidů.

Příznaky pásového oparu

Charakteristickým příznakem jsou drobné, bolestivé puchýřky na kůži.  Po odeznění planých neštovic zůstává virus varicely-zosteru v těle. K opětovné aktivaci může dojít v dospělosti, zejména je-li snížena obranyschopnost organizmu, kupříkladu po operaci atp. Po aktivaci postupuje virus podél nervových vláken a v místě, kudy prochází pod kůží, nacházíme drobné a bolestivé puchýřky.

Kožní projevy pásového oparu

Kožní změny se vyvíjí postupně.

  1. Nejprve se na kůži objeví začervenání
  2. V průběhu dalších 12-24 hodin se vytvoří puchýřky s čirým obsahem
  3. Poté se z puchýřků vytvoří krusty a začervenání vymizí
Foto: Pásový opar

Inkubační doba pásového paru a délka onemocnění

Inkubační doba u herpes zoster je 7-10 dní. Kožní projevy mohou trvat 2-4 týdny, ale mohou být i dlouhodobé a zanechat jizvičky, případně změny v pigmentaci kůže. Bolest je různé intenzity a většinou se objevuje před samotnými kožními příznaky. K dalším nepříjemnostem, které provází toto onemocnění patří teploty, zimnice, bolesti hlavy, bolesti svalů a celková únava, zvětšení lymfatických uzlin.

Přenos pásového oparu

Již rozvinutý pásový opar není většinou nakažlivý, ale přesto se dá přenést kontaktem s tekutinou, kterou jsou vyplněné puchýřky na kůži.  Opatrní musí být jedinci, kteří v dětství neprodělali plané neštovice a těhotné ženy, neboť by mohlo dojít k ohrožení těhotenství. Virus může být přenesen z matky na plod.

Nejčastější místa výskytu

Nejčastěji bývá postižena oblast hrudníku, bederní páteře nebo trojklanný nerv. V případě oslabeného imunitního systému pacienta se může pásový opar rozšířit i na další části těla, případně po celém těle.

Tímto nemocněním může být ovšem postižen jakýkoliv nerv!

Foto: Pásový opar
Foto: Pásový opar
Fisle [CC BY-SA 3.0], via Wikimedia Commons

Komplikace pásového oparu

Jednou z nejčastějších komplikací pásového oparu je

  1. bakteriální infekce, která nasedá na puchýřky a dochází k tzv. bakteriální superinfekci
  2. neuralgie, tj. postižení nervů, která má bodavý, případně i pálivý charakter a neodeznívá ani po vyléčení pásového oparu

Pokud přetrvává bolest i mnoho let po odeznění kožních příznaků pásového oparu, hovoříme o tzv. postherpetické neuralgii.

  • Mezi vážné komplikace řadíme i postižení nitroočních struktur. Nejen, že virus způsobuje zánět spojivek, ale reálně hrozí i nebezpečí zánětu oční rohovky a mohlo by dojít až k jejímu proděravění. K dalším komplikacím, které se objevují, řadíme zánět lícního nervu, (obrna lícního nervu), ale i zánět měkkých mozkových obalů a zánět mozku jako následek prodělané virové infekce.

Diagnostika a léčba pásového oparu

Pokud máte podezření, že se u vás rozvíjí pásový opar, je na místě urychleně vyhledat lékaře. Ten většinou stanoví diagnózu podle příznaků onemocnění a kožní vyrážky. V některých případech vám bude odebrána krev a provede se laboratorní vyšetření krve. To se děje proto, aby se prokázaly specifické protilátky proti viru varicella -zoster. Ověřte si, že jste v dětství prodělali plané neštovice.

Samotná léčba pásového oparu patří do rukou lékaře. Na základě výše uvedených možných komplikací, proto s návštěvou ordinace neotálejte. Pokud se léčba zahájí co nejdříve, lze předejít mnoha komplikacím. Léčba je buď farmakologická nebo infuzní. Farmakologická léčba zahrnuje podávání léků, tzv. virostatik. Někdy se nasazují antibiotika proti superinfekci, u neuralgií léky, které adekvátně tlumí neuralgické bolesti.

Jak předejít onemocnění

Posilujeme imunitní systém, stravujeme se zdravě, máme dostatek odpočinku a vyhýbáme se stresům.

Očkovací látky, tj. vakcíny, které máme v ČR k dispozici se uplatňují u pacientů s těžkým průběhem onemocnění.

Vysvětlivky

*Herpes
Z řečtiny – znamená pás, odkazuje na lokalizaci kožního výsevu a bolesti

*VZV
Varicella zoster virus (mezinárodní zkratka)

Virus
Nitrobuněčný cizopasník. patří do skupiny nebuněčných organismů, které nemohou žít bez hostitele.

Imunosupresiva
Léky, které mají potlačovat imunitní reakci organismu, například u pacientů po transplantaci apod.

Kortikosteroidy
Steroidní hormony, užívají se v léčbě poruch imunity, mají protizánětlivé působení

Zdroje

HUSA, Petr, Lenka KRBKOVÁ, Drahomíra BARTOŠOVÁ, Svatava SNOPKOVÁ, Alena HOLČÍKOVÁ, Pavel POLÁK, Radek SVOBODA a Kateřina HAVLÍČKOVÁ. Infekční lékařství. Učební text pro studenty všeobecného lékařství. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2011. 159 s. ISBN 978-80-210-5660-2.

VOTAVA, Miroslav. Jak správně nazývat virus planých neštovic? Klinická mikrobiologie a infekční lékařství, Praha: Trios, 2003, roč. 9, č. 5, s. 269. ISSN 1211-264X.

Seidl, Zdeněk a Jiří Obenberger Neurologie pro studium i praxi, 1. vydání, Praha, Grada Publishing, 2004, ISBN 80-247-0623_7

Pospíšilová A. Herpes zoster. Medicína pro praxi, 2009, 6

ZÍMOVÁ, Jana a Pavlína ZÍMOVÁ. Herpes zoster – pásový opar aktuálně a přehledně. Dermatologie pro praxi, Olomouc: Solen, 2012, roč. 6, č. 2, s. 94-99. ISSN 1802-2960.

BARTOŠOVÁ, Drahomíra, Lenka KLAPAČOVÁ a Jarmila KUNICKÁ. Klinická manifestace herpesvirových onemocnění. Část I. Infekce vyvolané viry herpes vimplex a varicella-zoster. Česko-slovenská pediatrie, Praha: ČLS JEP, 1997, roč. 52, č. 9, s. 700-703. ISSN 0069-2328.

CHALUPA, Pavel, Drahomíra BARTOŠOVÁ, Petr HUSA, Zdeněk ČERNÝ, Alena HEJLOVÁ a Alena HOLČÍKOVÁ. Infekční lékařství. Učební text pro posluchače magisterského studia zdravotních věd. 1. vyd. Brno: Vydavatelství Masarykovy univerzity Brno, 2001. 48 s. ISBN 80-210-2576-X.

CHALUPA, Pavel, Zdeněk ČERNÝ, Alena HEJLOVÁ a Petr HUSA. Infekční lékařství. Nové poznatky v diagnostice a terapii infekčních chorob. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2000. 57 s. ISBN 80-210-2378-3.

Prohlašujeme, že autoři ani provozovatel webu nepřebírají zodpovědnost za případné újmy způsobené využíváním léčebných metod v tomto článku. Ačkoliv jsou recepty, rady nebo léčebné metody v tomto článku psány s nejlepším svědomím autora textu, jejich použití je na vlastní nebezpečí a mělo by probíhat výhradně po konzultaci s vaším lékařem.

Mgr. Marie Korcová

Mgr. Marie Korcová vystudovala FF UJEP (dnes MU) v Brně. Obor psychologie, pedagogika a dále obor speciální pedagogika zaměřený na somatopedii. Od roku 1998 působila v Praze jako šéfredaktorka a později ředitelka vydavatelství - International Medical Publications. Od roku 2008 působí v Brně na Lékařské Fakultě Masarykovy Univevrzity, kde se opět věnuje práci redaktorky. Mimo odborné vysokoškolské vzdělání absolvovala roční studium ukončené certifikátem Supervision and Management. Ve volném čase se věnuje psaní článků, zejména z oblasti zdravotnictví, publikovala i v časopise Estetika a v loňském roce v časopise LUXURY. Zajímá se především o plastickou chirurgii a estetickou medicínu.
Back to top button