Zdraví

Deprese a úzkosti – příčiny a léčba s Jiřím Čapovcem

Úzkosti a deprese patří mezi nejrozšířenější duševní poruchy v naší společnosti. Počet lidí, kteří trpí těmito dvěma duševními poruchami se za poslední dva roky ztrojnásobil. Dokonce se s nimi potýkají čím dál mladší lidé i dětí. Co s tím lze dělat, jak zlepšit své duševní zdraví a zbavit se psychických problémů a poruch radí celostní terapeut a expert na duševní zdraví Jiří Čapovec.

Jiří Čapovec se také kromě působení v oblasti nemocí, fyzického a duševního zdraví zaměřuje také na psychologii mezilidských vztahů. Vede vlastní studie a výzkumy z oblasti fyzického a duševního zdraví, které sdílí na svém webu. Je spoluzakladatel společnosti cesta relaxace, kterou založil spolu s jeho partnerkou Lenkou Heczkovou. Cesta relaxace patří mezi nejrychleji rostoucí přední české weby a společnosti zaměřené na celostní medicínu, duševní zdraví, osobní rozvoj a psychologii mezilidských vztahů.

Deprese

Deprese patří mezi nejčastější duševní poruchy v naší společnosti. A přesto jsou bohužel příčiny této duševní poruchy jsou stále mylně chápány a samotná léčba deprese je zaměřena na příznaky namísto samotných příčin. Mezi největší a hlavní “příčiny” deprese patří špatná chemie v mozku. Kdy nefungují správně určité hormony a neurotransmitery jako je serotonin, dopamin a další, které negativně ovlivňují naši psychiku a duševní pohodu. Ale je to skutečně příčina nebo jen důsledek nějakého hlubšího problémů? A jsou léky typu antidepresiva, antipsychotika a další farmakologické léky skutečně to co nám má pomáhat?

Odpověď není až tak jednoduchá, ale přesto se pokusím na ni odpovědět. Žádný člověk na této planetě se s depresemi nenarodí, ani se špatnou chemii mozku. Tento stav u člověka propukne na základě určitých událostí v průběhu života. Každá příčina má svůj důsledek. Stejně tak i deprese a špatná chemie mozku má své příčiny, které je potřeba řešit. Problém je v tom, že farmakologický způsob léčby v podobě antidepresiv se zaměřuje na špatnou chemii v mozku, ale to není skutečná příčina, ale jen důsledek nějakého hlubšího problému. Proto takový způsob léčby nemůže nikdy dlouhodobě fungovat a nelze takto dojít k trvalému uzdravení. Navíc antidepresiva zhoršují dlouhodobou funkcí mozku k produkci hormonů, které jsou spojené s naší náladou, psychikou, duševní pohodou a zdravím.

Další problém, který způsobují antidepresiva, antipsychotika a další léky je v tom, že doslova ničí a oslabují náš mozek a jeho schopnost si produkovat důležité hormony, které jsou nejen spojeny s naší náladou a duševní pohodou, ale i dalšími důležitými funkcemi v těle. V praxi to znamená, že po nasazení antidepresiv a podobných léků, které způsobují, že uměle vytváří a produkují hormony jako jsou serotonin, dopamin a další hormony, které jsou zodpovědné za naši náladu a duševní pohodu. Problém je v tom, že jsou tyto hormony produkovaný uměle, a tak dochází k oslabení funkce mozku produkovat tyto hormony v dostatečné míře (ochabnutí mozku). Jinými slovy mozek a ostatní části jednoduše zleniví a ochabnou, protože spoléhají na to, že tyto hormony za něj budou produkovat léky synteticky a mozek nemusí se tolik namáhat.

Serotonin

Serotonin je přirozeně se vyskytující látka, která funguje jako neurotransmiter k přenosu signálů mezi nervovými buňkami (neurony) v celém těle. Serotonin je v podstatě chemická látka, nebo-li hormon také označovaný jako hormon štěstí a to proto, že jeho dostatečná hladina ovlivňuje naši duševní pohodu a to jak dobře se cítíme a také je důležitá pro léčbu deprese a dalších duševních poruch jako jsou úzkosti a další.

Dopamin

Dopamin je neurotransmiter, který bývá označován také jako hormon štěstí.Jde o neurohormon, protože se tvoří v mozku a je zodpovědný za pocity štěstí a radosti. Navíc reguluje rovnováhu a centrum odměn a slasti v našem mozku. Při nedostatku dopaminu můžeme zaznamenat problémy s únavou, poruchami koncentrace, výkyvy nálad, problémy s nespavostí, deprese, nedostatek motivace a chutí do života, někdy dokonce pocity beznaděje a viny.

Ke stejnému jevu dochází, pokud člověk, který nabral svalovou hmotu přestane cvičit a vykonávat fyzickou aktivitu. Svaly také ochabnou, ztratí svou pevnost a objem, pokud necvičíme a stejné je to i u mozku, který funguje jako sval a je nutné ho trénovat stejně jako všechny svaly. Stejně jako trénujeme své tělo, tak je důležité trénovat i svou mysl a svůj mozek. Proto je třeba začít stimulovat mozek k tomu, aby si opět začal v sám a ve správném poměru produkovat tyto důležité hormony (serotonin, dopamin, endorfiny a další), které vytvářejí naši duševní pohodu a zdraví.

Tento jev se až velmi často objevuje, pokud se chceme zbavit antidepresiv a začít je postupně vysazovat. Většina lidí začne postupně vysazovat antidepresiva, ale nakonec se dostanou do stavu, že léky už neprodukují dostatek hormonů jako je serotonin, dopamin a další hormony zodpovědné za naši náladu a duševní pohodu a zároveň mozek už je ochablý a lenivý si tyto hormony vytvářet sám. Pak dochází k takzvaným „vedlejším účinkům antidepresiv při vysazování“ a dramatický se zhoršuje psychika a projevy úzkosti, deprese a dalších duševních poruch. Následně se lidé často vrací zpět k antidepresivům a dostávají se do začarovaného kruhu, který se neustále opakuje a nemohou se zbavit antidepresiv a uzdravit se. Řešením je stimulace mozku, posílení nervové soustavy a zajistit správné fungování neurotransmiterů. Proto své klienty učím, jak během doslova pár minut změnit svou biochemii mozku a hormonální rovnováhu v těle, která se projevuje změnou toho, jak se cítíme, jaké máme spektrum myšlenek, zlepší se náladu, duševní pohoda a mnoho dalšího.

Příznaky deprese

Existuje celé spektrum různých příznaků deprese, ale my se podíváme na ty nejčastější a nejdůležitější příznaky deprese, které nám mohou pomoci s identifikací této duševní poruchy.

  • Pocit smutku, vnitřní prázdnoty, beznaděje a depresivní nálada
  • Ztráta vnitřní motivace – pocit že nic nedává smysl ani můj život, nechuť dál žít
  • Ztráta zájmu nebo potěšení z aktivit, které ti kdysi dělali radost
  • Změny nálad
  • Závislosti jako nadměrné pití alkoholu, užívání drog a další.
  • Poruchy příjmu potravy – ztráta hmotnosti nebo naopak emoční přejídání a rychlé nabírání na váze
  • Problémy se spánkem, včetně nespavosti
  • Ztráta a pokles libida – chuti na sex, mazlení a další intimnosti
  • Ztráta energie nebo zvýšená únava (únavový syndrom)
  • Kognitivní schopnosti jako jsou myšlení, mluvení a pohyby těla jsou pomalejší a opožděné
  • Pocity bezcennosti a viny, fixace na minulá selhání a sebeobviňování
  • Problémy s paměti a soustředěním, rozhodováním a zapamatováním si věcí
  • Myšlenky na smrt nebo sebevraždu – pokus o sebevraždu
  • Sebepoškozování
  • Snaha uniknout před realitou a vyhledávání samoty

Příčiny deprese

Mezi hlavní skutečné příčiny deprese patří fakt, že od života nedostáváme to, co bychom chtěli. Problém je většinou v tom, že většina z nás ani neví, co skutečně chtějí. Jak můžeme být šťastní a spokojení, když nevíme, co to štěstí vlastně je, jak vypadá spokojenost a k tomu vede? Odpověď je, že nemůžeme.. Prvně musíme pochopit … Pokud se rozdíl mezi tím, kde aktuálně jsi a kde by jsi chtěl být neustále zvětšuje, tak se vytváří prostor pro vzniká rozvoj deprese.

Mezi další hlavní skutečné příčiny deprese patří ztráta smyslu života a životního poslání. Pokud přijdeme o smysl v životě a své poslání, nebo žádné nemáme, dostáváme se do fáze, kdy pro nás život přestává mít smysl a ztrácíme naději i chuť žít. Přesně tímto vzniká ideální prostor pro vznik a rozvoj deprese. Často se s tímto setkávám u klientů, kteří si vytvořili závislost na svém partnerovi nebo partnerce a došlo u nich k rozchodu. Člověk, který je závislý na svém partnerovi, tak žije především pro něj, stav ho na první místo, je pro něj ta nejdůležitější osoba a stává se pro něj smyslem života a tento vztah je hlavním a často i jediným smyslem života. Ano rozhodně toto není zdravý vztah a proto, když takový vztah skončí, může být pro takového člověka těžké se s tím vypořádat. Následná ztráta partnera (smyslu života – životního poslání) může způsobit apatii, nechuť žít dál, ztrátu motivace a způsobit až deprese a další problémy v oblasti duševního zdraví. 

To stejné může být u člověka, který ztratí svou práci. Proto je vhodně mít ve svém životě více než jedné smysl života a životní poslání. Můžeme si najít práci, která nás bude bavit a naplňovat a zároveň vyplnit svůj život a své koníčky a volný čas činnostmi a lidmi, kteří budou náš život obohacovat, přinášet nám radost, štěstí a pocit naplnění. Najdi to něco, co tě chytne za srdce a budeš to milovat. Ať už je to práce, koníček, kreativní činnost, pomáhání, charita, umění nebo všechno dohromady. Čím více toho budeš mít tím lépe.

A rozhodně je velmi důležité a klíčové se zaměřit na sebelásku. Zbavit se závislosti a naučit se mít rád sám sebe takového jaký jsem. Poté přestaneš hledáš lásku a štěstí někde tam venku u někoho a budeš ji mít v sobě. Začneš j vyzařovat a dávat směrem k ostatním a následně ji začneš i od ostatních dostávat zpět a začneš si vytvářet zdravé vztahy. Přijmout své stinné stránky a rozvíjet své silné stránky, Nastavit si zdravé hranice, naučit se říkat ne a postavit sám sebe na první místo. To je alfa a omega pro spokojený a šťastný život, který vede k optimálnímu duševnímu zdraví a pohodě. Pomůže ti to předcházet duševním poruchám a zároveň se jich i zbavit. Pokud trpíš nějakou duševní poruchou, tak ti to pomůže se uzdravit na té nejniternější rovině a dojde k trvalému uzdravení.

Mezi další skutečné příčiny deprese patří ztráta vnitřní identity. Pokud nevím kdo jsem, kým chci být a kam chci směřovat, nemůžu být v životě autentický, šťastný a plnit si své sny a cíle. To je další klíčový aspekt, který je spojen se vznikem deprese. Objevení sebe své vnitřní podstaty a své vnitřní cesty to je jedna z nejdůležitějších oblastí pro léčbu deprese. Musíme se zaměřit na hluboké sebepoznání, pochopení sebe samotných na hlubší úrovní a to včetně svých vnitřních hodnot, postojů, objevení a pochopení své životní cesty a mnoho dalšího. To nás přivádí k dalším příčinám, které na toto navazují a tím je stagnace v životě. Pokud jsem v životě zaseknutí a nikam se neposouváme, může se opět objevit deprese. To stejné platí, pokud jdeme dlouhodobě sami proti sobě a stavíme na první místo štěstí a potřeby druhých místo těch svých. Pokud děláme práci, která nás nebaví a bere nám energii, setrváváme ve vztahu, který už nefunguje a je toxický, může se objevit deprese. 

Mezi další často příčiny deprese patří:

  • Nezpracovaná silně negativní emoční situace, nebo trauma z minulosti
  • Odvrátil jsi se od přírody – vyměnil jsi přírodu za betonovou džungli
  • Negativní vliv tvého okolí a prostředí ve kterém žiješ
  • Špatný a nekvalitní životní styl
  • Žiješ minulosti, nebo budoucnosti a přítomnost ti utíka mezi prsty
  • Dlouhodobé vyčerpání (fyzické i psychické)
  • Dlouhodobý (chronický) stres
  • Nejsi autentický sám k sobě – žiješ život někoho jiného (stavíš na první místo druhé a jejich štěstí místo toho vlastního)
  • A mnoho dalšího…

Léčba deprese

Léčba deprese je a měla by být velmi individuální, jelikož každý člověk, který trpí depresemi má zcela odlišné nastavení mysli, jiný příběh a zkušenosti, které způsobují problémy s duševním zdravím a v tomto případě s depresemi. Každý člověk je jiný, má jiné přesvědčení, jiné nastavení mysli, jiné a zcela individuální tělo a v podstatě je ve všem zcela jiný a proto je nutné ke každému přistupovat jinak. Proto je individuální přístup velmi důležitý až zcela nezbytný. Léčba deprese je u každého klienta jiná a vyžaduje jiné nástroje, jiný druh spolupráce a jiné postupy. Dokonce u některých klientů je nutné na nezbytně krátkou dobu použití antidepresiv, aby se jejich psychika stabilizovala a mohli jsme pracovat na uzdravení. Pokud by k tomuto nedošlo, tak by to nemuseli zvládnout. Většina mých klientů to dokáže zvládnout absolutně bez antidepresiv a dalších léků. Je to hodně individuální.

Co taková obecná léčba deprese zahrnuje? V první řadě jde stimulaci mozku, kdy je důležité nastartovat správnou funkci mozku produkovat si hormony jako jsou serotonin, dopamin, endorfiny a další hormony, které podporují naší náladu, psychiku, duševní pohodu a zdraví. Pokud k tomuto nedojde, tak mozek není schopen si vytvářet sám tyto hormony, protože došlo k jeho ochabnutí.

Další část je úprava životního stylu a hlavně stravy, která má přímý vliv na naše duševní i fyzické zdraví. Pokud je nervová soustava zatížená (zánět, víry, patogeny a další), dochází k mnoha problémům jako například zvýšená intenzita a reakce na vnitřní a vnější vlivy, to znamená, že běžné životní situace nás mohou stresovat několikanásobně více a budeme prožívat stres delší dobu a silnější, což vyčerpává tělo a zhoršuje naši duševní pohodu. 

Dále můžeme vnímat negativní myšlenky a emoce silnější a intenzivnější než obvykle, proto je třeba se zaměřit a nervový systém. Další část léčby deprese je zaměřená na ovládnutí mysli. Práce s negativními myšlenkami, stresem, emocemi je velmi důležitá pro trvalé uzdravení. Pokud chceme ovládnout svůj život, musíme prvně ovládnout svou mysl. 

Dále je potřeba si v životě stanovit cíle, najít smysl života a životní poslání a stanovit strategii pro jejich dosažení. Objevit sám sebe – kdo jsem, kým chci být a kam chci směřovat. Zaměřit se sebepoznání je takové klíčovým aspektem. V některých případech mohou být deprese spojený s traumatem nebo jinou velmi a náročnou emoční situaci z minulosti a je třeba s tím pracovat. A samozřejmě změnit své okolí a prostředí ve kterém žijeme a trávíme nejvíce času, které má vliv a to, jak se cítíme, jak myslíme a kvalitu našeho života i zdraví. 

Existuje ještě celá řada dalších faktorů, které mají obrovský vliv na proces uzdravení z deprese jako je sebeláska, kvalita našich vztahů, jak jsme spokojení se svým životem, práce, finanční stránka a mnoho dalšího.

Úzkosti 

Úzkost je způsob, jakým naše tělo říká, že zažíváme příliš mnoho stresu najednou. Je reakcí našeho těla na očekávané nebezpečí. Úzkost je spojena s obavami nebo strachem a je často doprovázena kognitivními problémy, jako jsou potíže se soustředěním a fyzické příznaky jako nevolnost, třes, zrychlení srdeční frekvence a svalové napětí.

Úzkost je v podstatě strach, který čas od času zažíváme všichni a to je zcela normální. To se může stát každému z nás. Ale kdy už tento strach a úzkosti začíná být problém duševního zdraví? Úzkostné poruchy jsou diagnostikovatelné stavy duševního zdraví charakterizované nadměrným strachem, úzkostí a souvisejícími behaviorálními a fyzickými změnami, které se mohou časem zhoršovat. Tyto příznaky se projevují jak fyzickými, tak duševními příznaky a ovlivňují každodenní činnosti, jako je škola, práce, volný čas a vztahy. Jinými slovy to znamená, že pokud tvé úzkosti ovlivňují negativně tvůj život, práci, vztahy, školu, tak je se jedná o problém duševního zdraví a je potřeba vyhledat pomoc.

Příčiny úzkosti

Příčiny úzkosti mohou být různé a dokonce mohou být úzkosti výsledkem několika faktorů a příčin najednou. Zde figuruje celá řada faktorů, která má vliv na vznik a rozvoj této duševní poruchy jako například:

  • Dlouhodobý (chronický) stres
  • Nesprávná životospráva jako je strava, spánek a obecně životní styl
  • Nezpracované trauma z minulosti – znásilnění, zneužívání, šikana a další
  • Strachy – z budoucnosti, ze samoty, ze smrti a nemoci, z nových věci a další…
  • Vedlejší účinky léků 
  • Jiné zdravotní problémy mohou přispět ke vzniku a rozvoji úzkosti
  • Závislost na drogach, pornu, hazardu, alkoholu nebo i na vztahu (partnerovi)
  • A další faktory

Model úzkosti Jiřího Čapovce

Tento model úzkosti Jiřího Čapovce jsem vytvořil na základě své celostní terapeutické a koučovací praxe a zkušenosti s klienty, kteří měli problém s úzkostnými stavy a panickými ataky. Po delší době jsem si začal všímat u svých klientů podobných příběhů, vzorců a scénářů, které vedli k rozvoji a vzniku úzkosti a následně i panických stavů. Začal jsem tyto podrobnosti zkoumat a velmi důkladně analyzovat. Nakonec jsem vytvořil model úzkosti, který nejen, že popisuje zdroje příčin (strachu) samotné úzkosti, ale i strategii pro uzdravení z těchto stavů a obnovení duševní pohody a zdraví.

Model úzkosti obsahuje 4 hlavní oblasti (kvadranty) a 4 zdroje strachu, které způsobují úzkosti a panické ataky. Dále obsahuje i strategie a řešení, které vede k uzdravení a obnovení duševní pohody a zdraví. Tento model úzkosti lze aplikovat na zhruba 95 % populace, kteří trpí touto duševní poruchou. U zbylých 5 % populace jsou zdroje strachu a příčiny velmi různorodé a často i atypické. 

Zdroj obrázků: Jiří Čapovec

Mgr. Marie Korcová

Mgr. Marie Korcová vystudovala FF UJEP (dnes MU) v Brně. Obor psychologie, pedagogika a dále obor speciální pedagogika zaměřený na somatopedii. Od roku 1998 působila v Praze jako šéfredaktorka a později ředitelka vydavatelství - International Medical Publications. Od roku 2008 působí v Brně na Lékařské Fakultě Masarykovy Univevrzity, kde se opět věnuje práci redaktorky. Mimo odborné vysokoškolské vzdělání absolvovala roční studium ukončené certifikátem Supervision and Management. Ve volném čase se věnuje psaní článků, zejména z oblasti zdravotnictví, publikovala i v časopise Estetika a v loňském roce v časopise LUXURY. Zajímá se především o plastickou chirurgii a estetickou medicínu.

Podobné články

Back to top button