Co je syndrom cizího přízvuku a jak se projevuje?
Podivných onemocnění existuje mnoho. Jedním z nich je rozhodně také syndrom cizího přízvuku.
Co je syndrom cizího přízvuku
Vzácný zdravotní stav, při kterém jedinec začne náhle mluvit s cizím přízvukem, se nazývá syndrom cizího přízvuku, V angličtině se tento jev označuje Foreign Accent Syndrome a používá se pro něj zkratka FAS. Často se objevuje po mrtvici, traumatickém poranění mozku, ale může se vyskytnout i v dalších situacích. Co ho vlastně způsobuje, dá se nějak léčit a kolik lidí na celém světě je jím postiženo?
První zmínky o FAS
Poprvé byl syndrom cizího přízvuku zaznamenán v roce 1907. Popsal ho francouzský neurolog Pierre Marie. Ačkoliv od tohoto roku uběhlo více jak století, dosud bylo zaznamenáno pouhých 100 případů FAS. Jedná se tedy o extrémně vzácný jev.
Příčiny syndromu cizího přízvuku
Jak jsme již naznačili, příčinou toho, že se u někoho objeví syndrom cizího přízvuku, je poranění hlavy a mozku. Konkrétně k výskytu tohoto fascinujícího jevu dochází tehdy, když dojde k poškození mozku v oblasti centra řeči a motoriky.
Projevy
Syndrom cizího přízvuku se projevuje tak, že dotyčný začne znenadání mluvit s cizím přízvukem a objevit se mohou také další abnormality. Například může dojít ke změně výšky tónu hlasu a také může mít jedinec chybnou výslovnost a intonaci při mluvení. Vyskytovat se může tak změna v artikulaci, zdůrazňování jiných slabik, rychlosti mluvení i hlasitosti řeči.
Diagnóza
Aby mohlo být stanoveno, že na vině je skutečně syndrom cizího přízvuku a nejedná se o nic jiného, musí být provedeno neurologické vyšetření, vyloučeny jiné příčiny a zpravidla se provádí také magnetická rezonance či CT vyšetření mozku.
Léčba
Protože syndrom cizího přízvuku je velmi unikátním typem onemocnění, nelze jej léčit žádnými léky. Pacientům ovšem často pomáhá spolupráce s logopedy, která často vede k postupnému vymizení přízvuku. Někdy dokonce může časem samovolně dojít k úplnému vyléčení. V některých případech je naopak FAS trvalý a pacient s ním musí žít do konce života a na své nové já si zvyknout. V těchto případech pomáhá také spolupráce s psychology, kteří pomohou jedinci přijmout jeho novou řeč a snáze se smířit s tím, jak mluví.
Jak vám může život se syndromem cizího přízvuku změnit život?
Líbí se vám představa, že byste ze dne na den měli zcela jiný přízvuk? Jak se ukazuje, lidé, kteří syndromem cizího přízvuku trpí, z toho nejsou nijak nadšeni. Pojďme se podívat na několik fascinujících případů, které jsou důkazem toho, že syndrom cizího přízvuku rozhodně není žádnou výhrou.
Nepříjemné bolesti hlavy a několik cizích přízvuků
Jedna pacientka, která žije v Arizoně, se velmi často ráno vzbudí a dopředu netuší, jaký bude mít ten den přízvuk. Popisuje, že občas mluví s britským, jindy irským a někdy i australským přízvukem. Kromě toho, že se cítí jako někdo zcela jiný, protože její vlastní hlas ji připadá cizí, je u ní tento syndrom provázen nepříjemnými bolestmi hlavy.
Příběh ženy, která se uhodila do hlavy
Dobře známý je také případ ženy, která pocházela a žila v Norsku během druhé světové války a po jedné ráně do hlavy začala občas mluvit s německým a jindy zase s francouzským přízvukem.
Plynná němčina jako následek úrazu hlavy
Zcela fascinující je případ jedné třináctileté slečny, která se rovněž uhodila do hlavy, ale následně nemluvila pouze s cizím přízvukem, ale rovnou přešla do plynné němčiny. Nemusíme asi nijak zdůrazňovat, že do té doby nebyla v němčině nijak zběhlá.
Čech, který hovořil anglicky a ztratil paměť i identitu
Příběh mladíka, který se po nehodě rozmluvil plynně anglicky, se pojí také s Českou republikou. Onen mladík byl totiž Čech a jeho angličtina překvapila celé jeho okolí. Přestože se havárie stala v Anglii a byl v péči anglických lékařů, do té doby ovládal jen několik základních slovíček a frází. Tato zázračná anglická proměna ale přinesla i vážnou ztrátu paměti a identity. Vše nakonec ale dobře dopadlo. Po pár dnech se mu paměť vrátila a opět hovořil česky, ačkoliv si vůbec nevzpomněl na to, že předtím ovládal angličtinu jako rodilý mluvčí.
Negativní dopady nemoci na psychiku i pracovní a osobní život
Jak je z reálných případů zřejmé, syndrom cizího přízvuku není nijak příjemným onemocněním. Kromě toho, že ho mohou doprovázet nepříjemné bolesti hlavy a ztráta paměti a identity, může se vyskytnout také skepse ze strany rodiny. Tento jev je totiž natolik vzácný, že je často zpochybňován a okolí ho nemusí dobře přijmout. Jedinec, který syndromem trpí, tak může být šikanován, zesměšňován a upadat do depresí.
Negativně může syndrom cizího přízvuku ovlivnit také pracovní život daného člověka. Pokud FAS pozmění také artikulaci, intonaci a další doprovodné jevy řeči, může mít pacient problémy ucházet se o práci. Některé profese, jejichž důležitou součástí je mluvení na veřejnosti či vedení většího týmu lidí, proto nepřicházejí často v úvahu, protože zaměstnavatelé berou tuto nemoc jako překážku.
Syndrom cizího přízvuku se řadí k extrémně vzácným jevům. Lidé, kteří prodělali zranění hlavy, mrtvici či jiné změny v části mozku, kde se nachází řečové centrum, mohou být tímto syndromem postiženi. Jakmile je tento stav diagnostikován, je vhodné vyhledat logopeda i psychologa a rozhodně se za žádnou cenu nevzdávat. Když z vašich úst vychází jiná řeč, než na kterou jste byli celí život zvyklí, je zcela přirozené, že si najednou připadáte jako cizinci ve vlastních těle. Kromě lékařské péče je důležitá a zcela nezbytná také podpora přátel a rodiny.
Zdroj textu: my.clevelandclinic.org, www.theatlantic.com
Zdroj foto: www.freepik.com
Prohlašujeme, že autoři ani provozovatel webu nepřebírají zodpovědnost za případné újmy způsobené využíváním léčebných metod v tomto článku. Ačkoliv jsou recepty, rady nebo léčebné metody v tomto článku psány s nejlepším svědomím autora textu, jejich použití je na vlastní nebezpečí a mělo by probíhat výhradně po konzultaci s vaším lékařem.
Zdroj náhledového obrázku: Depositphotos