Sebe-sabotáž, známá také jako behaviorální dysregulace, je závislá na úrovni našeho vědomí. Příkladem vědomé sabotáže je rozhodnutí sníst dort, i přes cíl jíst zdravě. K nevědomé sebe-sabotáži dochází, když tato hodnota nebyla původně rozpoznána.
Někdo tak se strachem ze selhání, nechává všechna svá rozhodnutí na poslední chvíli. Nevědomky se tak připravuje o osobní, ale třeba i kariérní postup.
Další dimenzí sebe-sabotáže je kognitivní disonance
Ač to zní složitě, jedná se o vnitřní nerovnováhu nebo nepohodlí, které zažíváme, když slova nebo činy neodpovídají víře ani našim hodnotám. Jestliže k tomu dojde, snažíme se dopady zmírnit změnou výběru slov, chováním či celého životního postoje včetně úpravy cílů a hodnot…
I když se zdá velmi nepravděpodobné, že by se někdo chtěl úmyslně sabotovat, přesto se tak stává a důsledky mohou být velmi sžíravé. Chronická sebe-sabotáž je vyčerpávající, ubírá na hnací síle, motivaci a naopak zanechává ve smutku, úzkosti a zhoršené sebeúctě.
Jak se projevuje sebe-sabotáž?
Lidé ze všech oblastí života sabotují tím, že nechávají své negativní myšlenky vymknout kontrole. Je to sice jen špička příslovečného ledovce a vlastní sebe-sabotáž je zakořeněna v kontraproduktivních způsobech myšlení včetně negativity, dezorganizace, nerozhodnosti a sebeklamu, ale i zdánlivě neškodný perfekcionismus je vlastně jakousi formou sebe-sabotáže.
Všudypřítomná sebe-sabotáž je bezduché vyrušování
V podstatě zakazuje dosažení cíle. Mezi bezduché rozptýlení patří nadměrné sledování televize, surfování na internetu, procházení sociálními médii, posedlost videohrami a nakupováním na internetu.
Dalšími doprovodnými příznaky může být také přejídání, nadměrné pití alkoholu, užívání drog, pornografie, kouření, hazardní hry, sebepoškozování a nadměrné utrácení.
Mezi běžné vyhýbavé chování patří prokrastinace – chronická zdrženlivost, kdy se vzdáváme a situaci tím ještě zhoršujeme. Nedostatek asertivity a další racionální obavy tak člověka brzdí od pokroku v kariéře, ale i v běžném osobním životě.
Jak se přestat sabotovat?
Počátky sabotáže jsou v emocionálních zážitcích, často vyvolaných z dětství. Ty ovlivňují vnímání sebe sama. Cesta je o objevování původu bezmocnosti, která podporuje naše toxické myšlenky. Schopnost rozpoznat spouštěcí mechanismus je zásadním prvním krokem k transformaci vzorů vlastní sebe-sabotáže.
Sebevědomí iniciuje proces introspekce a pomůže identifikovat negativní myšlenky a jejich původ. Tyto projevy jsou také doprovázeny intenzivní nebo atypickou emoční reakcí. Probuďte v sobě soucit, objevte humor a naučte se pozitivně regulovat tok svých myšlenek.
Prohlašujeme, že autoři ani provozovatel webu nepřebírají zodpovědnost za případné újmy způsobené využíváním léčebných metod v tomto článku. Ačkoliv jsou recepty, rady nebo léčebné metody v tomto článku psány s nejlepším svědomím autora textu, jejich použití je na vlastní nebezpečí a mělo by probíhat výhradně po konzultaci s vaším lékařem.
Zdroj náhledového obrázku: Depositphotos
