Jak stres mění trávení a proč se ukládá v břiše?

Stres dokáže s tělem udělat neuvěřitelné věci, ale většinou ne zrovna ty, které bychom ocenili. Neprojevuje se jen podrážděností nebo únavou, ale zasahuje i orgány, které máme hluboko v břiše. Trávicí systém patří mezi první, kdo na dlouhodobé napětí reaguje. Stažený žaludek, nepravidelné vyprazdňování, nadýmání nebo ztráta chuti k jídlu jsou časté signály, že tělo jede na nouzový režim.

Stres totiž úplně mění způsob, jakým mozek řídí trávení, a pokud trvá dlouho, důsledky se projeví nejen na pohodě, ale i na postavě.

Mozek vypíná trávení

Když mozek zaznamená stres, aktivuje se takzvaný sympatický nervový systém. Tělo začne vyrábět adrenalin a kortizol, což jsou hormony, které ho připravují na útěk nebo boj. Krev se přesouvá z trávicích orgánů do svalů, aby mělo energii na akci. Žaludek i střeva se zpomalí, tvorba enzymů klesá a trávení se téměř zastaví. Proto máme při stresu často pocit tíhy v žaludku nebo nevolnosti. Pokud tenhle stav trvá týdny či měsíce, trávení se zcela rozhodí a tělo zůstává v napětí i ve chvílích, kdy by mělo odpočívat.

Trávicí systém je pod tlakem

Dlouhodobý stres mění i složení střevní mikroflóry. Ubývá prospěšných bakterií, které podporují imunitu, a přibývá těch, které vyvolávají záněty a nadýmání. Výsledkem jsou potíže jako nafouklé břicho, nepravidelná stolice, křeče nebo bolestivé napětí. Střeva jsou přitom úzce propojena s mozkem. Pokud jsme tedy psychicky rozhození, projeví se to právě tady. Není náhoda, že stres a úzkost patří mezi hlavní spouštěče syndromu dráždivého tračníku. Čím víc je člověk ve stresu, tím citlivěji tělo reaguje na každý vnější i vnitřní podnět.

Tuk jako pojistka

Kortizol, hlavní stresový hormon, má zásadní vliv i na ukládání tuků. Tělo si totiž myslí, že přichází nebezpečí, a začne si vytvářet zásoby energie, a právě nejčastěji právě v oblasti břicha. Tuk na břiše pak funguje jako zásobník, který má chránit životně důležité orgány. Problém je, že tahle pojistka se nikdy sama nevypne. Čím déle stres trvá, tím víc se tuk hromadí a zároveň zvyšuje chuť na sladké a tučné jídlo. Tak se roztočí kruh, ze kterého se bez změny rytmu života jen těžko uniká.

Strava, která tělu pomáhá

Stres ovlivňuje i to, jaké potraviny vybíráme. Ve chvílích napětí většina lidí automaticky sahá po rychlé energii v podobě cukru, kávy, pečiva nebo smaženého jídla. Tělo sice na chvíli dostane vzpruhu, ale hladina cukru v krvi rychle klesne a únava se vrátí ještě silnější. Pokud se to opakuje často, vzniká závislost na „rychlém palivu“, které organismus vyčerpává. Pomáhá naopak pestrá strava bohatá na vlákninu, hořčík, omega-3 mastné kyseliny a fermentované potraviny, které podporují rovnováhu střevní mikroflóry. Čím stabilnější trávení, tím lépe tělo zvládá i psychickou zátěž.

Spánek je skrytý lék

Málokdo si uvědomuje, že nedostatek spánku zvyšuje hladinu kortizolu podobně jako stres. Tělo tak zůstává v permanentní pohotovosti, i když by mělo regenerovat. Kvalitní spánek přitom obnovuje činnost trávicího systému a snižuje zánětlivé procesy ve střevech. Pomáhá vytvořit večerní rituály bez obrazovek, těžkého jídla a kofeinu. Stačí týden pravidelného spánkového režimu a tělo začne reagovat, trávení se zklidní, energie se stabilizuje a hladina stresu přirozeně klesne.

Jak se vrátit k rovnováze?

Trávení se dá obnovit, pokud tělu dopřejeme klid. Pomáhá vědomé dýchání do břicha, krátké pauzy během dne a pomalé jídlo v tichu. Každý hluboký nádech aktivuje parasympatický nervový systém, který trávení znovu zapíná. Vyplatí se také omezit kofein a alkohol, které napětí v těle zvyšují. Lehký pohyb, procházky nebo jóga pomáhají dostat stres z těla přirozenou cestou. Tělo má neuvěřitelnou schopnost regenerace. Stačí mu dát prostor a přestat ho nutit fungovat v režimu pohotovosti.

Stres a trávení jsou propojené víc, než se zdá. Každý pracovní tlak, hádka nebo dlouhodobé napětí se dřív nebo později otiskne právě do břicha. Kdo chce mít klidný žaludek, musí uklidnit i hlavu.

Zdroje:

• healthline.com
• psychologytoday.com
• medicalnewstoday.com