Jak se projevuje počínající selhání srdce?

Srdce pracuje nepřetržitě, ale neupozorňuje na sebe, dokud něco není v pořádku. A právě proto bývá počínající srdeční selhání zrádné. Nepřijde dramaticky, nepřijde jako filmová scéna s bolestí na hrudi a kolapsem, ale přichází tiše. Únavou, zadýcháváním, otoky. A to jsou právě ty symptomy, které si člověk snadno vysvětlí věkem, stresem nebo špatnou kondicí. Jenže když srdce začíná selhávat, tělo vysílá signály. A čím dřív si jich všimnete, tím větší je šance stav stabilizovat.

Nepřiměřená únava

Každý je občas unavený, ale zásadní rozdíl je v tom, jak únava vypadá. U počínajícího srdečního selhání jde o dlouhodobý pocit vyčerpání bez zjevné příčiny, kdy si všimnete, že činnosti, které dřív nebyly problém, začnou být náročné. Jedná se o běžné činnosti, jako je chůze do schodů, rychlejší krok či běžný nákup.

Srdce tak nezvládá pumpovat dostatečné množství krve do tkání a svaly i mozek dostávají méně kyslíku. Tělo zpomaluje a vy máte pocit, že vám „dochází energie“ mnohem dřív než obvykle.

Dušnost při námaze i v klidu

Jedním z typických příznaků je zadýchávání. Nejprve při fyzické aktivitě, později i při běžných činnostech. Někteří lidé si všimnou, že potřebují víc přestávek při chůzi nebo že je vyčerpá i krátká vzdálenost. Pokročilejší stadium už může přinést dušnost vleže. Projevuje se tím, že člověk si podkládá hlavu více polštáři, protože má pocit nedostatku vzduchu a v noci se může budit s nutností posadit se nebo vstát, aby se mu lépe dýchalo.

Otoky a zadržování tekutin

Když srdce nepracuje efektivně, krev se může hromadit v žilním systému a tělo začne zadržovat tekutiny. Typické jsou otoky kotníků a bérců, které se večer zhoršují. Někdy se objeví i rychlý nárůst hmotnosti během několika dní, což není tuk, ale nahromaděná voda. Může se objevit i pocit plnosti břicha, nechutenství nebo tlak pod pravým žebrem v důsledku zvětšení jater.

Kašel a tlak na hrudi

Méně známým příznakem je přetrvávající kašel, zejména v noci, který může být suchý nebo s lehkým zpěněným hlenem. Příčinou je hromadění tekutiny v plicích. Na rozdíl od infarktu nebývá počínající srdeční selhání spojeno s ostrou bolestí na hrudi, ale jde spíše jde o tlak, nepříjemný pocit nebo neurčité diskomfortní vjemy.

Zrychlený tep a bušení srdce

Srdce se snaží kompenzovat snížený výkon tím, že bije rychleji, takže můžete vnímat nepravidelnosti, bušení nebo pocit „přeskakování“. Někteří lidé popisují tlak v krku nebo na hrudi při námaze. Tělo se snaží udržet krevní oběh funkční, ale dlouhodobě tento mechanismus nestačí.

Co zvyšuje riziko a kdy zbystřit?

Srdeční selhání většinou nepřijde z čistého nebe. Často navazuje na jiné potíže, které už v těle nějakou dobu běží, jako je:

• dlouhodobě vysoký tlak,
• prodělaný infarkt,
• ischemická choroba srdeční,
• cukrovka,
• problémy se srdečními chlopněmi.

To všechno srdci postupně přidává zátěž. A pak jsou tu faktory, které máme víc ve vlastních rukou, jako je nadváha, kouření, minimum pohybu a dlouhodobý stres.

Neznamená to, že kdo má vysoký tlak, automaticky skončí se srdečním selháním, znamená to ale, že by měl své tělo poslouchat pozorněji. Protože právě u těchto lidí se první varovné signály objevují častěji.

A kdy už to nebrat na lehkou váhu? Pokud se začne kombinovat dlouhodobá únava, zadýchávání při běžné námaze a otoky nohou, není to jen „horší kondice“. Pokud se k tomu přidá noční dušnost nebo rychlý nárůst váhy kvůli zadržování vody, je čas zajít k lékaři.

Zdroj textu: ec.europa.eu, cdc.gov, heart.org

Zdroj foto: freepik.com