Chléb je hlavní surovinou lidského jídelníčku již tisíce let, tak proč by to mělo být jinak? Již v Římské říši jej jedli jako přílohu k většině jídel. Jedná se o nejběžnější pokrm na světě, který je výživný i chutný, když si ho tedy správně vyberete. Není chléb jako chléb! Některý je výživný méně, druhý více.
Existuje mnoho druhů, přičemž za zmínku stojí solené a nekvašené chleby, celozrnné, sladké i kukuřičné. Balený chléb je však tím nejméně výživným. Plátky bílého chleba zakoupené v celofánu obsahují jednoduché sacharidy, které se rychle štěpí a tělu tak poskytnou minimum živin a dalších nevýhod s tím spojených. Ač je každý chléb vyroben převážně ze sacharidů, přesto je pro tělo preferovaným a laciným zdrojem energie, jsou tu totiž i vitamíny, minerály, vláknina a fytochemikálie.
Chléb vzdoruje pověrám a drží se na svém postu již několik století, i když jsou na trhu i zdravější sacharidy (ovoce a zelenina). Člověk má po něm většinou rychle hlad a touží po dalším jídle.
Jednoduché sacharidy známé též jako rafinované sacharidy, ty jsou typické tím, že rychle zvyšují hladinu cukru v krvi, ale neudrží pocit nasycení příliš dlouho. Když jich člověk konzumuje nad míru, začne i výrazně přibírat na váze. Je tu zaznamenáno vyšší riziko civilizačních nemocí jako např. diabetes, srdeční nemoci a další chronické stavy.
Je toustový chléb a bílý chléb opravdu bezpečný?
Plátky bílého chlebu jedí lidé s oblibou. Chléb se stal jakýmsi kulturním fenoménem. Nesl se ve znamení bohatství i chudoby. Zpracovaný chléb si nemohli dovolit všichni.
Bílý chléb může být vyroben z rafinované mouky, což není zrovna ideální. Ač je trvanlivost baleného chlebu prodloužena, dochází tu ke ztrátě vlákniny, vitamínů i minerálů. Doplnění vitamínů umělou cestou přidáním kyseliny listové a vitamínů B není totéž. Tělo je nedokáže tak dobře zpracovat, jako přírodní zdroj, když se tu nenachází přirozeně a nevezme si tolik živin.
Celozrnný chléb
Celozrnný chléb je získáván z obilovin, které obsahují živiny celého osiva. Původní hodnota je zachována a celá zrna se v chlebu chovají k vašemu organismu skutečně přátelsky. Jsou tu otruby, klíčky a endosperm. Endosperm je vnitřní pletivo semene, které se vyvíjí po oplození vajíčka. Nalézá se u většiny krytosemenných rostlin, je vyživováno sacharidovým škrobem, ale obsahuje i lipidy a proteiny. Původní osivo je tak pro kvalitu nejdůležitější.
Konzumace 2-3 porcí celozrnné potraviny za den může snížit riziko kardiovaskulárního onemocnění, cukrovky 2. typu, hypertenze, rakoviny tlustého střeva a obezity. Dejte si pozor na chleby označené jako vícezrnné, pšeničné, otrubové, atd. Ani jeden z těchto názvů vám negarantuje, že bude obsahovat celý produkt zrna. Doporučená denní dávka je 48 gramů celozrnného pečiva (3 porce po 16 gramech celých zrn).
Výběr dobrého chlebu
Ani celozrnný chléb nemusí být tím nejopěvovanějším výrobkem. Může obsahovat více, než 20 nevhodných složek, je nutné si prohlédnout obal. Chléb by neměl obsahovat náhražku cukrů ani kukuřičný či třtinový cukr.
Také skladování je rozhodující. Je zdravější koupit chléb čerstvě upečený s minimem konzervačních látek a uložit ho do mrazničky. Ten vyrobený z klíčících zrn je snadněji stravitelný a tělu dává více cenných složek k vlastnímu využití. Velmi často tento chléb nabízí i vyšší obsah bílkovin, vlákniny, vitamínu C, kyseliny listové a dalších živin bez mouky. Chleby se tak nedělí na bílé a tmavé, ale na zdravé a špatné. Už víte, který si vyberete?
Prohlašujeme, že autoři ani provozovatel webu nepřebírají zodpovědnost za případné újmy způsobené využíváním léčebných metod v tomto článku. Ačkoliv jsou recepty, rady nebo léčebné metody v tomto článku psány s nejlepším svědomím autora textu, jejich použití je na vlastní nebezpečí a mělo by probíhat výhradně po konzultaci s vaším lékařem.
Zdroj náhledového obrázku: Depositphotos
