Naučte se rozpoznávat jednotlivé druhy soli: má to své výhody

Existuje poměrně dost solí, ale samozřejmě tou nejznámější je naše klasická kuchyňská jodidovaná sůl. Možná až tolik nevěnujete pozornost trendům v oblasti potravin, ale víte o tom, že máte možnost koupit i jinou sůl? Co třeba keltskou mořskou nebo himalájskou sůl?

Co tedy stojí za zájmem rozšířit sortiment? S největší pravděpodobností narůstající zájem o kulturu gurmánských potravin. Rovněž i vnímané přínosy pro zdraví určitých druhů solí a jejich jedinečné chuťové profily. Nyní se konečně dozvíte, k čemu je každá z těchto typů solí nejvhodnější a také její přínosy pro zdraví.

Sůl a sodík: příliš mnoho je na škodu

Sůl je složena ze 40 % sodíku a 60 % chloridu. Všechny soli, dokonce i ty, které obsahují jiné minerály, budou mít stejnou základní výživovou hodnotu. Doporučená denní hodnota sodíku se pohybuje pod hranicí 2300 mg/denně. Průměrný člověk jí však spotřebuje i více. Většina sodíku pochází ze zpracovaných potravin a masa – nikoli soli přidávané během vaření nebo u stolu. Čtvrt čajové lžičky mořské nebo stolní soli může být až 590 mg, což je asi 26 % doporučené denní hodnoty. Pokud to tedy váš zdravotní stav nedovoluje, je potřeba začít sůl omezovat, zejména lidé s vysokým krevním tlakem.

Stolní sůl

Stolní verze je standardní sůl, kterou má většina z nás doma a používají jí i v restauracích. Má jednotnou velikost a je velmi malá. Často však obsahuje jód, přibližně 45 % vaší denní hodnoty. Jód je prvek nezbytný pro udržení zdravé funkce štítné žlázy. Nedostatek jódu může vést ke zvětšení štítné žlázy – struma. Pokud nejste fanouškem mořských plodů nebo mléčných výrobků, tak se této soli nemusíte bát. Každý z nás moc dobře ví, že bez soli jídlo ztrácí na hodnotě, je prostě nedochucené. I z toho důvodu s námi pojďte objevovat další druhy solí z mořských oceánů.

Mořská sůl

Vyrábí se z odpařené oceánské vody a kromě standardního sodíku a chloridu existují i další živiny, např. železo nebo zinek podle místa nálezu. Tím se liší i cenově. Záleží tak na druhu soli, ale obecně se pohybuje od hrubých po jemnější v závislosti na značce. Je univerzálním dochucovadlem. Mořská sůl obsahuje jód, ale pravidelně k ní konzumujte mléčné výrobky nebo mořské plody. Zdrojem jódu jsou i mořské řasy.

Keltská mořská sůl

Sel gris se sklízí u pobřeží Bretaně ve Francii. Je také známá jako keltská mořská sůl, což je ochranná známka pro značku soli, která vůbec není drahá. Obvykle je to hrubší a šedavě zabarvená sůl (ve francouzštině znamená sel gris – šedá sůl). Dostupné jsou i jemnější verze. Jako všechny mořské soli vlastní i sel gris stopové minerály. V tomto případě hlavně hořčík, fosfor a vápník. Má méně sodíku, než stolní sůl.

Fleur de sel

Podobná sůl jako sel gris pocházející taktéž z pobřeží Francie, ale je mnohem dražší. Je jemnější a šupinatější, než sel gris a také trochu vlhčí, než jiné soli. Nejvhodnější je pro dochucení sladkých nebo slaných pokrmů luxusního rázu. Hodí se na grilovaná masa a zeleninu, na créme brulée nebo kousek pečené ryby. Stejně jako ostatní mořské soli má fleur de sel stopové minerály – vápník, draslík, železo a hořčík.