S intolerancí na laktózu je potíž, ale dá se s ní poměrně snadno žít

Za bolestmi břicha, plynatostí, řidší stolicí či nadýmáním po konzumaci mléka a mléčných výrobků, může stát intolerance na laktózu. Ačkoliv se jedná o nepříjemný zdravotní problém, tak se s ním dá poměrně jednoduše žít, na rozdíl od alergie na bílkovinu kravského mléka, kdy dochází k přehnané reakci imunitního systému, a je nutné dodržovat přísnou bezmléčnou dietu. Ta spočívá v absolutním vyloučení mléčných výrobků z kravského, ale i kozího či ovčího mléka.

Intolerance na laktózu trápí cca 15 % Čechů

Laktózová intolerance je enzymatickou poruchou a je zapříčiněná nedostatečnou tvorbou laktázy v tenkém střevě. „Mléčný cukr neboli laktóza v mléku a mléčných výrobcích je štěpena enzymem laktázou. Když tento enzym nemáme, tak se mléčný cukr nerozštěpí a putuje dál a váže na sebe vodu. V tlustém střevě pak začne fermentovat za vzniku plynů a mastných kyselin s krátkým řetězcem, což právě způsobuje typické zažívací potíže. K laktózové intoleranci se můžeme nejčastěji propracovat v dospělosti, kdy aktivita enzymu klesá nebo se enzym přestane tvořit. Dalším důvodem může být nějaké poškození střev například zánětem nebo neléčenou celiakií. Vrozená intolerance není tak častá,“ vysvětluje nutriční specialistka Mgr. Kateřina Šimková ze Zdravého stravování. Diagnostiku na intoleranci si můžete nechat zjistit expozičním testem, kontrolou pH stolice, dechovým vodíkovým či genetickým testem. Lze ji zjistit i biopsií střevní sliznice.

Nejčastější a zbytečnou chybou je úplné vyřazení mléčných výrobků

U lidí s potvrzenou intolerancí na laktózu je nutné z jídelníčku vynechat hlavně mléko. Přistoupit k úplnému vyřazení mléčných výrobků by však bylo krátkozraké. Jsou zdrojem dobře využitelného vápníku. Zatímco u máku se využitelnost vápníku pohybuje okolo 5 %, tak u mléčných výrobků je jeho vstřebatelnost okolo 30 až 35 %. Tím, že mléčné výrobky jsou i zdrojem bílkovin a jsou nesmírně variabilní, dají se připravit na sladko i na slano, mají široké uplatnění v jídelníčku. „Navíc   obsah laktózy v mléčných výrobcích je již nižší a odvíjí se od technologického zpracování. Při fermentaci dochází k poklesu laktózy o 20-30 %, proto třeba jogurt, kefír a acidofilní mléko nemusí představovat problém. Kysané mléčné výrobky jsou navíc zdrojem probiotik, které příznivě působí na střevní mikroflóru, potažmo na obranyschopnost organismu. Při výrobě sýrů majorita laktózy přechází do syrovátky, takže obsah laktózy v tvrdých sýrech je skoro nulový. Pakliže byste chtěli nahradit mléčné výrobky jejich rostlinou alternativou, buďte obezřetní. Nutriční profil rostlinných náhražek není totožný a nelze ho brát jako náhradu. Navíc například výrobky ze sóji jsou častým alergenem a pro děti je sója vhodná minimálně,“ zmiňuje Kateřina Šimková.

Jak tedy upravit jídelníček při intoleranci na laktózu

Pakliže chceme ponechat jídelníček bez dietetických úprav, musíme při každé konzumaci mléka či mléčného výrobku jíst tabletku se syntetickou laktázou, která obsaženou laktózu naštěpí. Další možností je vyměnit část mléčných výrobků, jako jsou tvarohy, jogurty, smetany, některé sýry či mléko za jejich bezlaktózovou variantu. „Výrobky se sníženým obsahem laktózy mají technologicky snížený obsah mléčného cukru, ale ponechávají si ostatní výživové benefity, jako je obsah bílkovin, vápníku či vitamínu D. Tyto výrobky používáme právě pro přípravu speciálních jídelníčků krabičkové diety Zdravého stravování, které kombinujeme s mléčnými výrobky, které přirozeně mají nízký obsah laktózy. Lidé s intolerancí na laktózu, či ti co z nějakého důvodu preferují nízký obsah laktózy ve stravě, mají optimální jídelníček, který jim zajistí všechny důležité makro i mikroživiny,“ uzavírá Mgr. Kateřina Šimková, která navrhuje racionální jídelníčky včetně těch se specifickou nutriční potřebou, jako jsou vegetariáni, děti, kojící maminky či osoby s intolerancí na laktózu.