Snad všichni jsme zažili různé typy bolestí hlavy, ale migrény jsou trochu jiné – mohou trvat několik hodin i několik dní. Hrůzná představa? Nejhorší na tom všem je, že tyto bolesti hlavy jsou zdravotním problémem, před kterým i odborníkům rozum stávkuje.
Pravděpodobně jsou totiž výsledkem souhry genetických, neurologických i ekologických faktorů, které se liší individualitou člověka.
Nejčastějším příznakem migrény je pulzující a spalující bolest, která nemusí být vždy oboustranná, je popisována i jednostranná.
Někteří pacienti mívají dokonce zkušenosti s aurou (předzvěstí). Jedná se o neurologický příznak nastupující před bolestí hlavy, který doprovázejí záblesky světel, vlnící se čáry, obrazce, ale i třeba brnění těla, obtížné hledání slov, zmatenost, zvuk a čichové halucinace.
Bolest hlavy se však častěji, než aurou, projevuje klinickým obrazem typu zimnice, pocení, nevolností, zvracení, horečkou a zvýšenou citlivostí na světlo. Podle nejnovějších statistik trpí migrénami téměř 300 milionů lidí na světě. Jedná se asi o 6 – 7% mužů a 15 – 18% žen. A ještě více je šokující skutečnost, že téměř 20 milionů migrén útočí a dochází k nim každý den.
Příčiny migrény
Různé studie o migréně poukazují na rozmanitost příčin, ale žádná z těchto studií neobjasnila tyto důvody u všech lidí. Protichůdné teorie jsou a budou, ale mezi jasné spouštěče migrén patří ty výše zmíněné. Nicméně do teorií spadá i fakt, že migrénu může způsobovat i zvýšený průtok krve v mozku. Kontroverzní je však, že na druhé straně může tento stav vyvolávat naopak i zúžení a snížení průtoku krve. Při samotném záchvatu migrény v plném pohybu se však zdál být krevní oběh normální, možná jen mírně snížen. Je to tedy velmi zvláštní.
Každá migréna tkví v neurologické poruše, která souvisí s aktivitou nervových buněk. Rovněž změny v mozku vyvolané na serotoninové bázi jsou spojovány s migrénami. Bolest může být způsobená třeba i oteklými a zanícenými cévami, které se přes zúžení a pokles krevního průtoku mohou následně dilatovat (roztahovat) a aktivovat tak neurony spouštějící nesnesitelnou bolest.
Nedostatek vitaminů a migrény
Nejnovější studie potvrdila, že vitamin B6, B12 a kyselina listová omezuje výskyt migrén. Podle jiné studie, publikované v European Journal of Neurology v r. 2004, vědci zdůrazňují, že migrénám lze zabránit konzumací vysokých dávek vitamínu B2 (riboflavinu).
Měli byste také vědět, že hladiny homocysteinu a jeho produkce může být zvýšena některými genovými mutacemi a dysfunkcemi, což bohužel zřejmě podpoří i záchvaty migrén. Odborníci však v jedné studii uvádí, že právě vitamín B6 a B12 snižuje hladiny homocysteinu. Je to v závislosti na genotypu, všichni tak budou potřebovat jinou dávku těchto vitamínů, někdo vyšší, jiný nižší.
Hypotéz se k této problematice vztahuje dost a plyne z nich i řada dalších zajímavých podnětů, které je však potřeba dále zkoumat. Jedná se zejména o genotypy a alely, podle kterých by se dále mohly řídit hladiny daných vitamínů, jiné s TT genotypem, C alely.. Takové studii se věnoval i Dr. Lyn Griffiths, který tvrdí, že dávky vitamínu B by se měly dávkovat na základě genetického profilu jedince. Bezpečnou a nenákladnou léčbou mohou být v tomto ohledu i vitamínové doplňky.
Dle observační studie American Society mají však vliv na výskyt migrén i jiné vitamíny, např. D. Jeho nedostatek může způsobovat až 42 % chronických migrén. Tyto nové objevy tak dokazují, že mezi migrénami a některými vitamíny existuje vazba. Jezte proto více ovoce a zeleniny, které obsahují i tyto zmíněné vitamíny a měli byste riziko migrén snížit.
Prohlašujeme, že autoři ani provozovatel webu nepřebírají zodpovědnost za případné újmy způsobené využíváním léčebných metod v tomto článku. Ačkoliv jsou recepty, rady nebo léčebné metody v tomto článku psány s nejlepším svědomím autora textu, jejich použití je na vlastní nebezpečí a mělo by probíhat výhradně po konzultaci s vaším lékařem.
Zdroj náhledového obrázku: Depositphotos
