Co je Calhounův experiment a co odhalil?

Jak populace reaguje na přelidnění? Na tuto otázku hledal odpověď behaviorální vědec John B. Calhoun. Na co přišel?

V čem experiment spočíval?

Calhounův experiment z 60. a 70. let minulého století byl v mnoha ohledech fascinující, ale zároveň i trochu děsivý. Jeho autor, behaviorální vědec John B. Calhoun, se snažil přijít na to, jak se zvířata chovají v prostředí, kde mají dostatek potravy a vody, ale kde jim začíná být těsno. K výzkumu použil myši. Cílem pokusu bylo pochopit, jak se přelidnění může podepsat na psychice a sociálním chování jedinců. Jak experiment dopadl?

Vítejte v ráji

Pro potřeby experimentu vyrobil Calhoun ráj pro myši, který pojmenoval Universe 25. V tomto kontrolovaném prostředí měly myši dostatek potravy, vody a materiálu, jenž mohly bez omezení použít k hnízdění. Zároveň je v jejich ráji nikdo neohrožoval. Jediným háčkem bylo to, že prostor byl omezený a myši neměly kam utéct. V první fázi experimentu do ráje umístil čtyři páry myší. Nedlouho poté, co se myši ve svém novém domově zabydlely, začaly se mezi sebou množit. Tím se dostáváme k první fázi experimentu.

První fáze

V první fázi, které se říká exponenciální nebo také fáze růstu, došlo k ohromnému nárůstu populace. Myši totiž měly ideální podmínky pro život. Kromě dostatku potravy a vody je nikdo neohrožoval. Brzy se v ráji začaly tvořit skupiny a dokonce si mezi sebou myšky vybudovaly také hierarchii.

Druhá fáze

Ovšem nedlouho poté se na nebi objevil první mrak. Myší utopie se začala měnit v peklo ve chvíli, kdy se v ráji nacházelo 2 200 jedinců. Některé myši se začaly chovat agresivně a nebo naopak zcela apaticky. Agresivní samci se dopouštěli násilí mezi sebou i na mláďatech, apatické samičky se přestaly o mláďata starat a někteří samci se stali pro společnost zcela nefunkčními, protože se zajímalo pouze o potravu, jídlo a spánek. Těmto samcům se přezdívá krasavci (beautiful ones). Druhá fáze si tedy vysloužila pojmenování sociální kolaps, protože postupně začalo docházet k potížím s chováním a hierarchie začala být stále více a více narušená.

Třetí fáze

Důvodem, proč se Calhounův experiment stal znepokojivý, je třetí fáze experimentu. Během ní totiž došlo k neuvěřitelnému poklesu porodnosti a mezi jedinci zcela vymizela motivace pro nějaké sociální chování. To mělo za následek naprostý kolaps, jenž vyústil ve vymření populace. A to i přesto, že zdroje zůstaly neomezené.

Proč k zániku myšího ráje došlo a co z chování myší John B. Calhoun odvodil?

Jakmile se myší ráj zcela zhroutil, John B. Calhoun pro to měl zcela jasné vysvětlení a popsal důležité body experimentu, jenž vedly k záhubě celé myší populace. Kritický bod experimentu nezval jako zkázonosné chování (behavioral sink). Toto chování se objevilo v druhé fázi experimentu a spočívalo v tom, že chování populace na stalo zcela nenormálním. V myším ráji se objevili takzvaní krasavci, kteří nejevili zájem o žádné sociální interakce, nadměrně agresivní samci a také apatické samičky, které nejevily zájem o péči o mláďata. Toto chování mělo za následek totální rozpad sociálních struktur.

Uznání Calhounovy práce

John B. Calhoun sice svůj experiment prováděl s laboratorními myškami, nicméně výsledky pokusu se snažil srovnat s chováním lidské populace. Svým experimentem varoval před přelidněním a ve své době se dočkal s vřelým přijetím a také obdivem. Experiment s myším rájem Universe 25 přinesl Calhounovi úspěch a dokonce přednášel na nejrůznějších konferencích po celém světě. Nicméně tento experiment se neobešel bez kontroverze.

Kontroverze

Calhounův experiment byl ve své době přijat s nadšením, nicméně jak roky ubíhaly, začalo se objevovat stále více otázek a pokus tak vzbudil několik vln kontroverze.

Etika

Když se podíváme na průběh celého experimentu, je zřejmé, že by dnes kvůli přísným etickým pravidlům nemohl proběhnout. Zvířata během něj totiž zažívala silný stres a utrpení. Někteří odborníci dokonce tvrdí, že Calhoun měl pokus ukončit mnohem dřív. V určité fázi už totiž bylo zřejmé, kam celá situace směřuje a že kolaps myší společnosti je nevyhnutelný.

Lidé nejsou myši

Lze srovnávat chování myší s lidským chováním? Lidská společnost je postavena na jiných principech a je mnohem komplexnější. V Universe 25 neměly myši žádné podněty ani stimulaci, zatímco lidská společnost má kulturu, jazyk a další.

Ideologie

V průběhu let se Calhounova experimentu chopilo mnoho ideologií. Konzervativci například využívají výsledky experimenty k tomu, aby varovali před rozkladem tradičních hodnot.

Nepřirozené prostředí

Kontroverzi budí také to, že John B. Calhoun sice vytvořil myší ráj, nicméně toto prostředí bylo umělé a neodpovídalo realitě. V Universe 25 se nevyskytovali žádní predátoři, ale ani nemoci. Což je pro myši zcela nepřirozené prostředí. V přírodě je totiž zcela běžné, že mnoho myší se stane obětí predátora nebo zemře v důsledku nějaké nemoci.

25. pokus

Málo se mluví také o tom, že se nejednalo o první pokus s myším rájem, do kterého se Calhoun pustil. Předtím, než vznikl Calhounův experiment tak, jak ho všichni známe, proběhlo 24 neúspěšných pokusů. Neúspěšných z pohledu hlavního iniciátora. John B. Calhoun měl totiž od začátku jasno, jak má pokud dopadnout. Pokud dopadl jinak a celá myší populace nezemřela, pokus ukončil a začal znovu.

Co bychom si tedy z Calhounova experimentu měli odnést? V prvé řadě to, že myši nejsou lidé a výsledky pokusu nelze aplikovat na lidskou populaci. Zároveň, jak se v průběhu let ukázalo, každý si dokáže v pokusu Universe 25 najít přesně to, co chce. Proto vzniklo již nespočet interpretací, které vždy potvrzují myšlenky toho, kdo je interpretuje.

Zdroj textu: www.the-scientist.com, www.ekolist.cz

Zdroj foto: www.freepik.com