Co znamená, když vám bez důvodu praskají žilky?

Prasknuté žilky nejsou nic, čím byste se chtěli chlubit. Jednoho dne si na stehně nebo lýtku všimnete tenké červené čárky, za pár týdnů přibude další a po čase už jich je hned několik. Nebolí, nesvědí a nijak vás neomezují, přesto vás napadne, proč se vlastně objevily? Vždyť jste se nikde neuhodili a žádný úraz si nepamatujete.

Prasklé žilky patří mezi nejčastější cévní potíže. U někoho se objeví už kolem třicítky, jiný je začne řešit až o mnoho let později. Ve většině případů nejde o nic nebezpečného, ale rozhodně není pravda, že vznikají úplně bez důvodu.

Nejsou to popraskané žilky

Říkáme jim prasklé žilky, ale ve skutečnosti většinou nic neprasklo. Drobné cévky se jen trvale rozšíří, a proto začnou prosvítat přes kůži, proto mají červenou, fialovou nebo namodralou barvu a často vytvářejí jemnou síť připomínající pavučinu. Nejčastěji se objevují na stehnech, lýtkách nebo kolem kotníků. Výjimkou ale není ani obličej, hlavně okolí nosu a tváře, kde bývají vidět ještě výrazněji. Ale kde se berou?

Někteří lidé mají k prasklým žilkám jednoduše větší sklon. Pokud se s nimi potýkali vaši rodiče nebo prarodiče, je větší pravděpodobnost, že se časem objeví i u vás. Můžete mít stejnou práci jako kolegyně, celý den stát za pultem, a přesto budou mít nohy každá úplně jiné. Genetika totiž ovlivňuje, jak pevné a odolné cévní stěny máte.

Celý den na nohou? Cévy dostávají zabrat

Dlouhé stání ani několik hodin v kancelářské židli cévám příliš nesvědčí. Krev se v nohách hromadí, protože se musí neustále vracet zpátky k srdci proti gravitaci. Takže čím déle zůstáváte bez pohybu, tím větší tlak působí na drobné cévky. Proto se prasklé žilky častěji objevují u lidí, kteří celý den stojí nebo naopak většinu pracovní doby prosedí. Typickým příkladem jsou prodavači, zdravotníci, kadeřnice, řidiči nebo lidé pracující u počítače.

Své udělají i hormony

To, že se prasklé žilky objevují častěji u žen, není náhoda. Velkou roli hrají hormony, které ovlivňují pružnost cév i průtok krve. Proto si mnoho žen všimne prvních drobných žilek právě v těhotenství, po porodu nebo v období menopauzy. Svůj vliv může mít také hormonální antikoncepce. Neznamená to ale, že se žilky objeví u každé ženy, hormony jen zvyšují pravděpodobnost, že se začnou tvořit dříve nebo ve větším množství.

Začínající potíže s žílami

Samy o sobě bývají drobné prasklé žilky hlavně estetickým problémem. Pokud se ale postupně přidá pocit těžkých nohou, večerní otoky kotníků, bolest nebo vystouplé křečové žíly, je potřeba zpozornět, protože to mohou být první příznaky chronického žilního onemocnění. V takové chvíli už není dobré všechno svádět jen na vzhled nohou a je lepší objednat se na vyšetření k cévnímu specialistovi. To vám ukáže, jestli hlubší žilní systém funguje správně, nebo už potřebuje léčbu.

Dá se vzniku prasklých žilek zabránit?

Stoprocentní ochrana neexistuje, zvlášť pokud hraje velkou roli dědičnost. Pomoci ale může pravidelný pohyb, střídání dlouhého sezení a stání nebo udržování zdravé tělesné hmotnosti. A když musíte několik hodin stát nebo sedět, udělá rozdíl už krátká procházka nebo pár jednoduchých cviků, které rozhýbou lýtkové svaly a podpoří návrat krve směrem k srdci.

Pokud už se drobné žilky objevily, samy většinou nezmizí. Moderní dermatologie a cévní medicína je ale dokážou odstranit například pomocí sklerotizace nebo laserového ošetření.

Prasklé žilky tedy nejsou jen otázkou vzhledu, ale často jde o první signál, že cévy dostávají zabrat víc, než by měly.

Zdroj foto: freepik.com
Zdroje textu: nhs.uk, clevelandclinic.org, mayoclinic.org