Proč se některé potraviny začnou špatně trávit až v dospělosti?

Není to tak dávno, co jste si klidně mohli dát si ke snídani jogurt, k obědu smetanovou omáčku a večer třeba těstoviny se sýrem, jenže najednou se po podobném jídelníčku ozve břicho. Nafoukne se, začne kručet, objeví se křeče nebo nepříjemné běhání na toaletu. A zatímco dřív bylo všechno v pohodě, teď jako by žaludek protestoval skoro proti každému druhému jídlu.

Mléko

Typickým příkladem je intolerance laktózy. Ta se může ozvat klidně až v dospělosti, přestože mléko dříve patřilo k běžné součásti jídelníčku. Tělo totiž postupně může vyrábět méně laktázy, enzymu, který pomáhá trávit mléčný cukr, a pokud ho má málo, laktóza se nedostatečně zpracuje a dostane se dál do tlustého střeva. Tam ji začnou rozkládat bakterie a výsledkem bývá nadýmání, plynatost, křeče nebo průjem.

Potíže se mohou objevit už po sklenici mléka, ale také až po větší porci smetanové omáčky nebo zmrzliny. Záleží na množství laktózy i na tom, kolik jí tělo ještě zvládne zpracovat. Ne každý musí mléčné výrobky vyřadit úplně. Někomu vadí obyčejné mléko, ale jogurt nebo tvrdý sýr snáší bez větších problémů.

Střevní viróza

Někdy se trávení rozhodí po zdánlivě obyčejné střevní infekci. Několik dní průjmu, křečí a nevolnosti odezní, jenže břicho se ještě dlouho nechová jako dřív a najednou vadí mléčné výrobky, větší porce nebo některá zelenina. Infekce totiž může dočasně poškodit buňky ve střevě, které vytvářejí trávicí enzymy, a potíže s laktózou pak mohou přetrvávat i poté, co samotná viróza dávno zmizela.

Své dokáže také dlouhodobý stres, změny jídelníčku nebo užívání některých léků. Po antibiotikách se například může změnit složení střevních bakterií a trávení začne reagovat jinak než před léčbou. Někdy se objeví také příznaky syndromu dráždivého tračníku. Typické jsou bolesti břicha, nadýmání a střídání průjmu se zácpou. Potíže se často zhoršují po jídle a jejich intenzita se může měnit ze dne na den.

Vadit může cibule, luštěniny i obyčejné jablko

Ne vždy se za špatným trávením skrývá konkrétní intolerance a některé potraviny obsahují sacharidy, které se v tenkém střevě hůře vstřebávají. Patří mezi ně například některé druhy cukrů v cibuli, česneku, luštěninách, jablkách nebo hruškách. Ve střevě je zpracovávají bakterie a při tom vznikají plyny, a výsledkem bývá nafouklé břicho, tlak a někdy i bolestivé křeče. U citlivějšího trávení může potíže vyvolat i kombinace několika takových potravin během jednoho dne. Každá z nich by samostatně nemusela vadit, dohromady už ale mohou dát trávení pořádně zabrat. Pomoci může menší porce nebo úprava jídelníčku.

Kdy už nejde jen o citlivé trávení

Nově vzniklé potíže mohou někdy upozornit také na celiakii nebo zánětlivé onemocnění střev. Celiakie se nemusí projevit v dětství, klidně se ohlásí až v dospělosti, a to nejen průjmem a bolestmi břicha, ale také únavou, chudokrevností nebo nechtěným hubnutím. U některých lidí jsou zažívací obtíže dokonce poměrně nenápadné.

Pokud se problémy opakují, trvají několik týdnů nebo se postupně zhoršují, je na místě návštěva lékaře. Zvlášť pokud se přidá krev ve stolici, nevysvětlitelné hubnutí, dlouhodobý průjem nebo výrazná bolest. Při podezření na celiakii není dobré před vyšetřením přecházet na bezlepkovou dietu, protože vyřazení lepku může ovlivnit výsledky testů a zkomplikovat stanovení diagnózy.

Když se břicho opakovaně ozývá po jídle, pomůže obyčejný zápisník. Několik dní si zapisujte, co jste jedli, v jakém množství a kdy se objevily potíže. Možná se ukáže, že problém nedělá samotné mléko, ale až větší množství smetany. Nebo že nadýmání přichází hlavně po určitých druzích ovoce.

Zdroj foto: freepik.com

Zdroje textu: niddk.nih.gov, nhs.uk, nice.org.uk