Proč se po padesátce zmenšujeme? Může za to něco, co si většina lidí vůbec neuvědomuje

Před dvaceti lety jste měli 170 centimetrů, a dnes vás lékař změří a najednou je tam 168. Říkáte si, jak je to vůbec možné? Ne, metr se neroztáhl a sestra se nespletla. Mnoho lidí po padesátce prostě začne pomalu přicházet o svou výšku. Někdo o centimetr, někdo o dva, výjimkou ale nejsou ani větší rozdíly. A všichni automaticky předpokládají, že za tím stojí hrbení zad nebo vyšší věk. Ve skutečnosti se ale v těle odehrává mnohem víc změn.

Průměrný člověk totiž nedosáhne své konečné výšky ve 40 ani v 50. Naopak. Podle odborníků začíná proces pozvolného zmenšování už kolem 30. roku života, jen je zpočátku tak pomalý, že si ho prakticky nikdo nevšimne.

Neztrácíte kosti, ale něco jiného

Když se řekne ztráta výšky, většina lidí si představí ubývající kostní hmotu. Ta v tom sice hraje roli, ale hlavní viník bývá úplně jinde. Mezi jednotlivými obratli se totiž nacházejí meziobratlové ploténky, které fungují jako malé polštářky, co tlumí nárazy při chůzi, běhu nebo jakémkoliv pohybu. V mládí obsahují velké množství vody, díky čemuž jsou pružné a objemné.

Jenže s věkem postupně vysychají. Možná vás překvapí, že během dne dokáže člověk ztratit i jeden až dva centimetry výšky, protože ráno býváte o něco vyšší než večer. A to právě kvůli tomu, že se ploténky během dne stlačují a v noci si pak část objemu opět obnoví. Po padesátce už ale regenerace neprobíhá tak dobře jako dřív.

Ženy ztrácejí výšku rychleji než muži

Existuje důvod, proč lékaři sledují výšku žen po menopauze mnohem pozorněji, protože po poklesu estrogenu dochází k rychlejšímu úbytku kostní hmoty. Kosti se stávají křehčími a zvyšuje se riziko osteoporózy. Ta bývá zrádná tím, že dlouho nebolí a nemusí o sobě dávat vědět žádné výrazné signály. Někdy je prvním varováním právě to, že se člověk během několika let citelně zmenší.

Svaly v hlavní roli

Když se mluví o stárnutí, většina pozornosti směřuje ke kostem. Přitom velkou roli hrají i svaly, protože s přibývajícím věkem totiž přirozeně ubývá svalová hmota. Tento proces má dokonce vlastní název, sarkopenie. Ochabují i hluboké svaly, které drží páteř ve správné pozici a výsledek znáte možná ze svého okolí. Ramena se posouvají dopředu, hlava se vysouvá před tělo a záda se postupně kulatí. Člověk pak nepůsobí menší jen na pohled, ale opravdu menší je.

Může za to i mobil

Možná ne přímo, ale svůj podíl na tom rozhodně má. Fyzioterapeuti stále častěji upozorňují na takzvaný syndrom textového krku. Hodiny strávené s hlavou skloněnou k telefonu znamenají pro krční páteř obrovskou zátěž. Tělo si na tuto pozici totiž postupně zvyká a začíná ji považovat za normální. Když se tento návyk spojí s nedostatkem pohybu a slábnoucími svaly, výsledkem bývá výrazně horší držení těla.

Kdy už zbystřit?

Jeden nebo dva centimetry během několika desetiletí nejsou ničím neobvyklým. Pokud ale zaznamenáte rychlejší pokles výšky, například o čtyři a více centimetrů, není rozumné mávnout nad tím rukou, protože může jít o jeden z příznaků osteoporózy nebo jiného problému spojeného s páteří. Podobně byste neměli ignorovat ani náhlé bolesti zad nebo výrazné změny držení těla.

Ploténky sice nezastavíte před stárnutím a čas vrátit neumíme, ale přesto existuje něco, co může celý proces výrazně zpomalit, a to je pravidelný pohyb, silový trénink, dostatek bílkovin a péče o zdraví kostí. A proto bývají lidé, kteří se hýbou i po šedesátce, často vzpřímenější než jejich vrstevníci.

Takže až příště uslyšíte, že se s věkem „všichni zmenšujeme“, není to úplně pravda. Ano, nějaký centimetr pravděpodobně zmizí. To, jestli to budou dva, nebo pět, už ale do určité míry ovlivnit můžete.

Zdroj foto: freepik.com

Zdroje textu: mayoclinic.org, health.harvard.edu, webmd.com, nih.gov, healthline.com