Co je záškrt a jak ho léčit?

Nebezpečné infekční onemocnění, kterým záškrt jednoznačně je, se rozhodně nevyplatí brát na lehkou váhu. Jaké jsou jeho příznaky, jak se šíří a kdy se naposledy objevilo v České republice?

Co je záškrt

Záškrt je infekční onemocnění, které postihuje horní cesty dýchací. Viníkem nemoci je bakterie Corynebacterium diphtheriae, jež v sobě obsahuje nebezpečný toxin, který způsobuje povlaky v nosohltanu a krku. Záškrt se přenáší vzdušnou cestou prostřednictvím kapénkové infekce a také skrze kontaminované předměty. Nejohroženější jsou lidé, kteří cestují do zemí, ve kterých je aktuálně hlášen výskyt záškrtu. Inkubační doba je od dvou do pěti dní.

Příznaky záškrtu

Přítomnost záškrtu v organismu lze poměrně snadno odhalit. Mezi příznaky se řadí:

• bolest v krku
• zvýšená tělesná teplota
• zimnice
• nechutenství
• bílý či šedý povlak v krku a nosohltanu

Protože je ale většina symptomů shoduje s chřipkou a angínou, ne každého pacienta napadne, že by se mohlo jednat o záškrt. Jenže právě rychlé jednání je u tohoto onemocnění klíčové. Čím dříve totiž započne léčba, tím je větší pravděpodobnost toho, že nemoc nebude mít trvalé následky a pacient bude zcela v pořádku.

Komplikace

Záškrt se bohužel řadí k smrtelným nemocem. Jakmile dojde k zasažení hrtanu, může dojít dokonce i k udušení. Špatně léčený záškrt může mít také nepříjemnou dohru, neboť může dojít k napadení nervů, srdce, ale například i ledvin. Pokud pacient na záškrt nezemře, mohou se ale vyskytnou i další komplikace. Mezi ty nejčastější patří myokarditida a pozáškrtová obrna.

Myokarditida

Myokarditida je zánět srdečního svalu a může se projevit celou řadou symptomů. V důsledku myokarditidy mohou pacienti pociťovat únavu, slabost, zrychlený tep a příznaky typické pro chřipku. Závažné myokarditida se může projevit také silnými bolestmi na hrudi, srdeční arytmií, dušností a někdy může vést až k akutnímu srdečnímu selhání.

Obrna

Obrna, které doprovází záškrt, se projevuje v oblasti měkkého patra a způsobuje potíže s mluvením. Někdy se může vyskytnout také obrna akomodačních svalů, která postihuje oči. Zaznamenány jsou i těžké případy obrny, kdy dojde k postižení svalů na horních i dolních končetinách.

Očkování proti záškrtu

Od roku 1946 se na území České republiky provádí očkování proti záškrtu, čímž došlo k jeho téměř stoprocentnímu vymýcení. V případě, že ale jedinci míří do zahraničí, nejčastěji do Asie, Afriky či Ameriky, doporučuje se přeočkování. Očkování proti záškrtu se skládá z celkem pěti dávek, přičemž první tři jsou dítěti podány společně s očkováním proti tetanu, černému kašli, dětské obrně a hepatitidě B. Očkování se provádí u miminek od devíti měsíců věku.

Léčba

Jedincům, kteří nejsou očkovaní nebo jejich očkování již není dostatečně účinné, jsou podávána antibiotika a antitoxické sérum. Antibiotika bojují proti bakteriím, které záškrt způsobují, antitoxin bojuje přímo s daným toxinem. Protože záškrt je vysoce infekčním onemocněním, pacient je umístěn na infekčním oddělení a do práce je povolána také hygienická stanice, která monitoruje, odkud nemoc pochází a snaží se dohledat zdroj záškrtu.

Výskyt záškrtu v České republice

V minulosti se na našem území vyskytoval záškrt ve vlnách během epidemií. Přestože existuje očkování proti záškrtu a toto onemocnění se zde nevyskytuje příliš často, v posledních letech se v České republice objevilo hned několik případů. Výskyt záškrtu byl v Česku po delší době evidován v roce 1995, poté v roce 2022 a letos se na našem území objevil již šestkrát a bohužel mu podlehl i jeden pacient, a to po  55 letech.

Výskyt záškrtu celosvětově

Nejvíce se záškrt objevuje v neproočkovaných státech. Jedná se nejčastěji o chudé země ležící v Africe, Asii a Latinské Americe. K vyššímu výskytu záškrtu na území Evropy došlo v devadesátých letech 20. století, kdy jím byly postiženy země bývalého Sovětského svazu.

Úmrtnost

V souvislosti se záškrtem se uvádí úmrtnost 10 % u dospělé populace, u dětí do pěti let je to dokonce 20 %. Než vzniklo očkování, byl záškrt jednou z nejčastějších příčin dětských úmrtí.

Než se rozhodnete vycestovat do zemí Severní a Jižní Ameriky, Asie či Afriky, navštivte svého praktického lékaře a nechte si aplikovat všechna doporučená očkování. V oblastech, kde se záškrt vyskytuje totiž existuje velké riziko přenosu. Zmírněte ho proto na maximum. Zároveň věnujte pozornost svému zdraví po návratu. Pokud na sobě budete pozorovat symptomy, které se nápadně podobají angíně a chřipce, neváhejte navštívit svého doktora. Ani ve 21. století by nemělo být toto nepříjemné infekční onemocnění bráno na lehkou váhu.

Zdroj textu: www.ockovacicentrum.cz, www.ockovani-zahranici.cz, www.idnes.cz

Zdroj foto: www.freepik.com