Deprese a úzkosti – příčiny a léčba s Jiřím Čapovcem

Mgr. Marie Korcová1.11.2021

64 291

Úzkosti a deprese patří mezi nejrozšířenější duševní poruchy v naší společnosti. Počet lidí, kteří trpí těmito dvěma duševními poruchami se za poslední dva roky ztrojnásobil. Dokonce se s nimi potýkají čím dál mladší lidé i dětí. Co s tím lze dělat, jak zlepšit své duševní zdraví a zbavit se psychických problémů a poruch radí celostní terapeut a expert na duševní zdraví Jiří Čapovec.

Obsah

2.2 Model úzkosti Jiřího Čapovce

Jiří Čapovec se také kromě působení v oblasti nemocí, fyzického a duševního zdraví zaměřuje také na psychologii mezilidských vztahů. Vede vlastní studie a výzkumy z oblasti fyzického a duševního zdraví, které sdílí na svém webu. Je spoluzakladatel společnosti cesta relaxace, kterou založil spolu s jeho partnerkou Lenkou Heczkovou. Cesta relaxace patří mezi nejrychleji rostoucí přední české weby a společnosti zaměřené na celostní medicínu, duševní zdraví, osobní rozvoj a psychologii mezilidských vztahů.

Deprese

Deprese patří mezi nejčastější duševní poruchy v naší společnosti. A přesto jsou bohužel příčiny této duševní poruchy jsou stále mylně chápány a samotná léčba deprese je zaměřena na příznaky namísto samotných příčin. Mezi největší a hlavní “příčiny” deprese patří špatná chemie v mozku. Kdy nefungují správně určité hormony a neurotransmitery jako je serotonin, dopamin a další, které negativně ovlivňují naši psychiku a duševní pohodu. Ale je to skutečně příčina nebo jen důsledek nějakého hlubšího problémů? A jsou léky typu antidepresiva, antipsychotika a další farmakologické léky skutečně to co nám má pomáhat?

Odpověď není až tak jednoduchá, ale přesto se pokusím na ni odpovědět. Žádný člověk na této planetě se s depresemi nenarodí, ani se špatnou chemii mozku. Tento stav u člověka propukne na základě určitých událostí v průběhu života. Každá příčina má svůj důsledek. Stejně tak i deprese a špatná chemie mozku má své příčiny, které je potřeba řešit. Problém je v tom, že farmakologický způsob léčby v podobě antidepresiv se zaměřuje na špatnou chemii v mozku, ale to není skutečná příčina, ale jen důsledek nějakého hlubšího problému. Proto takový způsob léčby nemůže nikdy dlouhodobě fungovat a nelze takto dojít k trvalému uzdravení. Navíc antidepresiva zhoršují dlouhodobou funkcí mozku k produkci hormonů, které jsou spojené s naší náladou, psychikou, duševní pohodou a zdravím.

Další problém, který způsobují antidepresiva, antipsychotika a další léky je v tom, že doslova ničí a oslabují náš mozek a jeho schopnost si produkovat důležité hormony, které jsou nejen spojeny s naší náladou a duševní pohodou, ale i dalšími důležitými funkcemi v těle. V praxi to znamená, že po nasazení antidepresiv a podobných léků, které způsobují, že uměle vytváří a produkují hormony jako jsou serotonin, dopamin a další hormony, které jsou zodpovědné za naši náladu a duševní pohodu. Problém je v tom, že jsou tyto hormony produkovaný uměle, a tak dochází k oslabení funkce mozku produkovat tyto hormony v dostatečné míře (ochabnutí mozku). Jinými slovy mozek a ostatní části jednoduše zleniví a ochabnou, protože spoléhají na to, že tyto hormony za něj budou produkovat léky synteticky a mozek nemusí se tolik namáhat.

Serotonin

Serotonin je přirozeně se vyskytující látka, která funguje jako neurotransmiter k přenosu signálů mezi nervovými buňkami (neurony) v celém těle. Serotonin je v podstatě chemická látka, nebo-li hormon také označovaný jako hormon štěstí a to proto, že jeho dostatečná hladina ovlivňuje naši duševní pohodu a to jak dobře se cítíme a také je důležitá pro léčbu deprese a dalších duševních poruch jako jsou úzkosti a další.

Dopamin

Dopamin je neurotransmiter, který bývá označován také jako hormon štěstí.Jde o neurohormon, protože se tvoří v mozku a je zodpovědný za pocity štěstí a radosti. Navíc reguluje rovnováhu a centrum odměn a slasti v našem mozku. Při nedostatku dopaminu můžeme zaznamenat problémy s únavou, poruchami koncentrace, výkyvy nálad, problémy s nespavostí, deprese, nedostatek motivace a chutí do života, někdy dokonce pocity beznaděje a viny.

Ke stejnému jevu dochází, pokud člověk, který nabral svalovou hmotu přestane cvičit a vykonávat fyzickou aktivitu. Svaly také ochabnou, ztratí svou pevnost a objem, pokud necvičíme a stejné je to i u mozku, který funguje jako sval a je nutné ho trénovat stejně jako všechny svaly. Stejně jako trénujeme své tělo, tak je důležité trénovat i svou mysl a svůj mozek. Proto je třeba začít stimulovat mozek k tomu, aby si opět začal v sám a ve správném poměru produkovat tyto důležité hormony (serotonin, dopamin, endorfiny a další), které vytvářejí naši duševní pohodu a zdraví.

Tento jev se až velmi často objevuje, pokud se chceme zbavit antidepresiv a začít je postupně vysazovat. Většina lidí začne postupně vysazovat antidepresiva, ale nakonec se dostanou do stavu, že léky už neprodukují dostatek hormonů jako je serotonin, dopamin a další hormony zodpovědné za naši náladu a duševní pohodu a zároveň mozek už je ochablý a lenivý si tyto hormony vytvářet sám. Pak dochází k takzvaným „vedlejším účinkům antidepresiv při vysazování“ a dramatický se zhoršuje psychika a projevy úzkosti, deprese a dalších duševních poruch. Následně se lidé často vrací zpět k antidepresivům a dostávají se do začarovaného kruhu, který se neustále opakuje a nemohou se zbavit antidepresiv a uzdravit se. Řešením je stimulace mozku, posílení nervové soustavy a zajistit správné fungování neurotransmiterů. Proto své klienty učím, jak během doslova pár minut změnit svou biochemii mozku a hormonální rovnováhu v těle, která se projevuje změnou toho, jak se cítíme, jaké máme spektrum myšlenek, zlepší se náladu, duševní pohoda a mnoho dalšího.

Příznaky deprese

Existuje celé spektrum různých příznaků deprese, ale my se podíváme na ty nejčastější a nejdůležitější příznaky deprese, které nám mohou pomoci s identifikací této duševní poruchy.

Pocit smutku, vnitřní prázdnoty, beznaděje a depresivní nálada
Ztráta vnitřní motivace – pocit že nic nedává smysl ani můj život, nechuť dál žít
Ztráta zájmu nebo potěšení z aktivit, které ti kdysi dělali radost
Změny nálad
Závislosti jako nadměrné pití alkoholu, užívání drog a další.
Poruchy příjmu potravy – ztráta hmotnosti nebo naopak emoční přejídání a rychlé nabírání na váze
Problémy se spánkem, včetně nespavosti
Ztráta a pokles libida – chuti na sex, mazlení a další intimnosti
Ztráta energie nebo zvýšená únava (únavový syndrom)
Kognitivní schopnosti jako jsou myšlení, mluvení a pohyby těla jsou pomalejší a opožděné
Pocity bezcennosti a viny, fixace na minulá selhání a sebeobviňování
Problémy s paměti a soustředěním, rozhodováním a zapamatováním si věcí
Myšlenky na smrt nebo sebevraždu – pokus o sebevraždu
Sebepoškozování
Snaha uniknout před realitou a vyhledávání samoty

Příčiny deprese

Mezi hlavní skutečné příčiny deprese patří fakt, že od života nedostáváme to, co bychom chtěli. Problém je většinou v tom, že většina z nás ani neví, co skutečně chtějí. Jak můžeme být šťastní a spokojení, když nevíme, co to štěstí vlastně je, jak vypadá spokojenost a k tomu vede? Odpověď je, že nemůžeme.. Prvně musíme pochopit … Pokud se rozdíl mezi tím, kde aktuálně jsi a kde by jsi chtěl být neustále zvětšuje, tak se vytváří prostor pro vzniká rozvoj deprese.

Mezi další hlavní skutečné příčiny deprese patří ztráta smyslu života a životního poslání. Pokud přijdeme o smysl v životě a své poslání, nebo žádné nemáme, dostáváme se do fáze, kdy pro nás život přestává mít smysl a ztrácíme naději i chuť žít. Přesně tímto vzniká ideální prostor pro vznik a rozvoj deprese. Často se s tímto setkávám u klientů, kteří si vytvořili závislost na svém partnerovi nebo partnerce a došlo u nich k rozchodu. Člověk, který je závislý na svém partnerovi, tak žije především pro něj, stav ho na první místo, je pro něj ta nejdůležitější osoba a stává se pro něj smyslem života a tento vztah je hlavním a často i jediným smyslem života. Ano rozhodně toto není zdravý vztah a proto, když takový vztah skončí, může být pro takového člověka těžké se s tím vypořádat. Následná ztráta partnera (smyslu života – životního poslání) může způsobit apatii, nechuť žít dál, ztrátu motivace a způsobit až deprese a další problémy v oblasti duševního zdraví.

To stejné může být u člověka, který ztratí svou práci. Proto je vhodně mít ve svém životě více než jedné smysl života a životní poslání. Můžeme si najít práci, která nás bude bavit a naplňovat a zároveň vyplnit svůj život a své koníčky a volný čas činnostmi a lidmi, kteří budou náš život obohacovat, přinášet nám radost, štěstí a pocit naplnění. Najdi to něco, co tě chytne za srdce a budeš to milovat. Ať už je to práce, koníček, kreativní činnost, pomáhání, charita, umění nebo všechno dohromady. Čím více toho budeš mít tím lépe.

A rozhodně je velmi důležité a klíčové se zaměřit na sebelásku. Zbavit se závislosti a naučit se mít rád sám sebe takového jaký jsem. Poté přestaneš hledáš lásku a štěstí někde tam venku u někoho a budeš ji mít v sobě. Začneš j vyzařovat a dávat směrem k ostatním a následně ji začneš i od ostatních dostávat zpět a začneš si vytvářet zdravé vztahy. Přijmout své stinné stránky a rozvíjet své silné stránky, Nastavit si zdravé hranice, naučit se říkat ne a postavit sám sebe na první místo. To je alfa a omega pro spokojený a šťastný život, který vede k optimálnímu duševnímu zdraví a pohodě. Pomůže ti to předcházet duševním poruchám a zároveň se jich i zbavit. Pokud trpíš nějakou duševní poruchou, tak ti to pomůže se uzdravit na té nejniternější rovině a dojde k trvalému uzdravení.

Mezi další skutečné příčiny deprese patří ztráta vnitřní identity. Pokud nevím kdo jsem, kým chci být a kam chci směřovat, nemůžu být v životě autentický, šťastný a plnit si své sny a cíle. To je další klíčový aspekt, který je spojen se vznikem deprese. Objevení sebe své vnitřní podstaty a své vnitřní cesty to je jedna z nejdůležitějších oblastí pro léčbu deprese. Musíme se zaměřit na hluboké sebepoznání, pochopení sebe samotných na hlubší úrovní a to včetně svých vnitřních hodnot, postojů, objevení a pochopení své životní cesty a mnoho dalšího. To nás přivádí k dalším příčinám, které na toto navazují a tím je stagnace v životě. Pokud jsem v životě zaseknutí a nikam se neposouváme, může se opět objevit deprese. To stejné platí, pokud jdeme dlouhodobě sami proti sobě a stavíme na první místo štěstí a potřeby druhých místo těch svých. Pokud děláme práci, která nás nebaví a bere nám energii, setrváváme ve vztahu, který už nefunguje a je toxický, může se objevit deprese.

Mezi další často příčiny deprese patří:

Nezpracovaná silně negativní emoční situace, nebo trauma z minulosti
Odvrátil jsi se od přírody – vyměnil jsi přírodu za betonovou džungli
Negativní vliv tvého okolí a prostředí ve kterém žiješ
Špatný a nekvalitní životní styl
Žiješ minulosti, nebo budoucnosti a přítomnost ti utíka mezi prsty
Dlouhodobé vyčerpání (fyzické i psychické)
Dlouhodobý (chronický) stres
Nejsi autentický sám k sobě – žiješ život někoho jiného (stavíš na první místo druhé a jejich štěstí místo toho vlastního)
A mnoho dalšího…

Léčba deprese

Léčba deprese je a měla by být velmi individuální, jelikož každý člověk, který trpí depresemi má zcela odlišné nastavení mysli, jiný příběh a zkušenosti, které způsobují problémy s duševním zdravím a v tomto případě s depresemi. Každý člověk je jiný, má jiné přesvědčení, jiné nastavení mysli, jiné a zcela individuální tělo a v podstatě je ve všem zcela jiný a proto je nutné ke každému přistupovat jinak. Proto je individuální přístup velmi důležitý až zcela nezbytný. Léčba deprese je u každého klienta jiná a vyžaduje jiné nástroje, jiný druh spolupráce a jiné postupy. Dokonce u některých klientů je nutné na nezbytně krátkou dobu použití antidepresiv, aby se jejich psychika stabilizovala a mohli jsme pracovat na uzdravení. Pokud by k tomuto nedošlo, tak by to nemuseli zvládnout. Většina mých klientů to dokáže zvládnout absolutně bez antidepresiv a dalších léků. Je to hodně individuální.

Co taková obecná léčba deprese zahrnuje? V první řadě jde stimulaci mozku, kdy je důležité nastartovat správnou funkci mozku produkovat si hormony jako jsou serotonin, dopamin, endorfiny a další hormony, které podporují naší náladu, psychiku, duševní pohodu a zdraví. Pokud k tomuto nedojde, tak mozek není schopen si vytvářet sám tyto hormony, protože došlo k jeho ochabnutí.

Další část je úprava životního stylu a hlavně stravy, která má přímý vliv na naše duševní i fyzické zdraví. Pokud je nervová soustava zatížená (zánět, víry, patogeny a další), dochází k mnoha problémům jako například zvýšená intenzita a reakce na vnitřní a vnější vlivy, to znamená, že běžné životní situace nás mohou stresovat několikanásobně více a budeme prožívat stres delší dobu a silnější, což vyčerpává tělo a zhoršuje naši duševní pohodu.

Dále můžeme vnímat negativní myšlenky a emoce silnější a intenzivnější než obvykle, proto je třeba se zaměřit a nervový systém. Další část léčby deprese je zaměřená na ovládnutí mysli. Práce s negativními myšlenkami, stresem, emocemi je velmi důležitá pro trvalé uzdravení. Pokud chceme ovládnout svůj život, musíme prvně ovládnout svou mysl.

Dále je potřeba si v životě stanovit cíle, najít smysl života a životní poslání a stanovit strategii pro jejich dosažení. Objevit sám sebe – kdo jsem, kým chci být a kam chci směřovat. Zaměřit se sebepoznání je takové klíčovým aspektem. V některých případech mohou být deprese spojený s traumatem nebo jinou velmi a náročnou emoční situaci z minulosti a je třeba s tím pracovat. A samozřejmě změnit své okolí a prostředí ve kterém žijeme a trávíme nejvíce času, které má vliv a to, jak se cítíme, jak myslíme a kvalitu našeho života i zdraví.

Existuje ještě celá řada dalších faktorů, které mají obrovský vliv na proces uzdravení z deprese jako je sebeláska, kvalita našich vztahů, jak jsme spokojení se svým životem, práce, finanční stránka a mnoho dalšího.

Úzkosti

Úzkost je způsob, jakým naše tělo říká, že zažíváme příliš mnoho stresu najednou. Je reakcí našeho těla na očekávané nebezpečí. Úzkost je spojena s obavami nebo strachem a je často doprovázena kognitivními problémy, jako jsou potíže se soustředěním a fyzické příznaky jako nevolnost, třes, zrychlení srdeční frekvence a svalové napětí.

Úzkost je v podstatě strach, který čas od času zažíváme všichni a to je zcela normální. To se může stát každému z nás. Ale kdy už tento strach a úzkosti začíná být problém duševního zdraví? Úzkostné poruchy jsou diagnostikovatelné stavy duševního zdraví charakterizované nadměrným strachem, úzkostí a souvisejícími behaviorálními a fyzickými změnami, které se mohou časem zhoršovat. Tyto příznaky se projevují jak fyzickými, tak duševními příznaky a ovlivňují každodenní činnosti, jako je škola, práce, volný čas a vztahy. Jinými slovy to znamená, že pokud tvé úzkosti ovlivňují negativně tvůj život, práci, vztahy, školu, tak je se jedná o problém duševního zdraví a je potřeba vyhledat pomoc.

Příčiny úzkosti

Příčiny úzkosti mohou být různé a dokonce mohou být úzkosti výsledkem několika faktorů a příčin najednou. Zde figuruje celá řada faktorů, která má vliv na vznik a rozvoj této duševní poruchy jako například:

Dlouhodobý (chronický) stres
Nesprávná životospráva jako je strava, spánek a obecně životní styl
Nezpracované trauma z minulosti – znásilnění, zneužívání, šikana a další
Strachy – z budoucnosti, ze samoty, ze smrti a nemoci, z nových věci a další…
Vedlejší účinky léků
Jiné zdravotní problémy mohou přispět ke vzniku a rozvoji úzkosti
Závislost na drogach, pornu, hazardu, alkoholu nebo i na vztahu (partnerovi)
A další faktory

Model úzkosti Jiřího Čapovce

Tento model úzkosti Jiřího Čapovce jsem vytvořil na základě své celostní terapeutické a koučovací praxe a zkušenosti s klienty, kteří měli problém s úzkostnými stavy a panickými ataky. Po delší době jsem si začal všímat u svých klientů podobných příběhů, vzorců a scénářů, které vedli k rozvoji a vzniku úzkosti a následně i panických stavů. Začal jsem tyto podrobnosti zkoumat a velmi důkladně analyzovat. Nakonec jsem vytvořil model úzkosti, který nejen, že popisuje zdroje příčin (strachu) samotné úzkosti, ale i strategii pro uzdravení z těchto stavů a obnovení duševní pohody a zdraví.

Model úzkosti obsahuje 4 hlavní oblasti (kvadranty) a 4 zdroje strachu, které způsobují úzkosti a panické ataky. Dále obsahuje i strategie a řešení, které vede k uzdravení a obnovení duševní pohody a zdraví. Tento model úzkosti lze aplikovat na zhruba 95 % populace, kteří trpí touto duševní poruchou. U zbylých 5 % populace jsou zdroje strachu a příčiny velmi různorodé a často i atypické.