Zánět spojivek
Zánět očních spojivek, neboli konjunktivitida, patří mezi vcelku běžná, ne příliš nebezpečná onemocnění, s nimiž se člověk během svého života setká často i opakovaně. Jedná se o velmi nepříjemný zdravotní problém, který není dobré podceňovat, protože zrak představuje jeden z nejdůležitějších lidských smyslů.
Spojivky slouží jako ochrana pro lidské oko, které je pravidelně vystavováno škodlivým vlivům vnějšího prostředí, a proto často ohrožováno infekcí či poraněním. Jsou to tenké blanky, které se táhnou z okraje víček po jejich vnitřní straně, a jejich zarudnutí bývá prvním příznakem nastávajících problémů.
Zánět spojivek představuje onemocnění, při němž se objevuje přecitlivělost na světlo, pálení, svědění či řezání v očích, pocit cizího tělesa v oku, zarudlost, suchost a další podobné problémy. Podle rychlosti nástupu zánětu a délky jeho trvání lze konjunktivitidu rozdělit na:
- hyperakutní – velmi rychlý nástup zánětu v rámci pár hodin od kontaktu s infekcí
- akutní – zánět se rozvíjí několik dní, do týdne napadá i druhé oko, celková doba trvání nepřesahuje 4 týdny
- chronickou – potíže mají méně razantní průběh a přetrvávají déle než 4 týdny
Průběh zánětu spojivek může být různý, protože existuje mnoho různých příčin, které tuto nemoc vyvolávají. Nejčastěji je zánět spojivek způsoben infekčními původci, ale příčina může být i neinfekční. Z těch infekčních je nejběžnější zánět:
- bakteriální – hyperakutní formu způsobují bakterie Neisseria gonorrhoeae (kapavka) nebo Neisseria meningitis (meningitida), akutní pak rody streptokok, hemofilus nebo stafylokok. Hyperakutní forma má hnisavý charakter a akutní forma se projevuje zarudnutím očí, slzením a sekrecí hlenu.
- virový – nejběžnější typ; způsobený adenoviry nebo herpes viry. Typickým příznakem tohoto vysoce infekčního zánětu je pocit písku v očích a zvýšená sekrece z očí.
- chlamydiový – bakterie chlamydie trachomatis způsobuje kromě pohlavních chorob také komplikované záněty očí, které jsou v méně rozvinutých zemích v případě neléčení nejčastější příčinou oslepnutí. Působením této bakterie vzniká na spojivce speciální druh zánětu zvaný trachom.
Neinfekčním spouštěčem zánětu pak jsou především alergie, které nás mohou trápit sezónně i celoročně a bývají příčinou chronických zánětů očních spojivek s mírnějším průběhem než u infekčních typů. Nejčastěji se projevují svěděním, pálením, nadměrným slzením, otokem víček a spojivky nebo různým stupněm zbytnění rohovky. Sekret je v tomto případě vodnatý až hlenovitý, ale rozhodně ne hnisavý.
Pálení a řezání v očích či pocit suchých očí však nemusí nutně znamenat zánět spojivek. Tato reakce následuje také v případě, že oči podráždí nějaká chemikálie, kouř, vniknutí cizího tělesa do oka nebo průvan. Dlouhodobé působení silného větru oči vysušuje stejně jako nedostatek spánku, dlouhá práce u počítače, či delší pobyt na přímém slunci.
Zánět spojivek u psa
Zánět spojivek je velice časté onemocnění nejen u lidí, ale také u psů. Stejně tak jej může u vašeho mazlíčka vyvolat pobyt v prašném prostředí, alergie, silný vítr či poranění oka. Příznaky jsou charakteristické – zanícené oko více slzí, je zarudlé a v koutcích se hromadí hlen, který je dobře patrný hlavně po ránu.
Zpočátku stačí oko vymývat převařenou vodou či odvarem z heřmánku, nebo použít běžnou dezinfekci jako je například Ophthalmo-Septonex. Dbejte také na to, aby si váš pes zanícené oko neškrábal. Pokud se zánět nelepší, nebo dokonce horší, je nutné navštívit veterináře!
Literatura
- Boguszaková, J.:Oční záněty – průvodce ošetřujícího lékaře, Praha 2007, s. 22-40
- Kuchyňka, P. a kol.:Oční lékařství, Praha 2007, s. 177-206
- Kolín, J.:Oční lékařství, 2. přepracované vydání, Praha 2007, s. 32-40
- Rozsíval, P.:Oční lékařství, Praha 2006, s. 157-167
Prohlašujeme, že autoři ani provozovatel webu nepřebírají zodpovědnost za případné újmy způsobené využíváním léčebných metod v tomto článku. Ačkoliv jsou recepty, rady nebo léčebné metody v tomto článku psány s nejlepším svědomím autora textu, jejich použití je na vlastní nebezpečí a mělo by probíhat výhradně po konzultaci s vaším lékařem.
Příjemné to rozhodně není