Jak dlouho trvá, než se tělo zotaví ze stresu?

Stres je zvláštní „parťák“. Někdy přijde rychle, odehraje se pár hodin a zase zmizí. Jindy se ale v těle usadí mnohem déle, než bychom čekali. Člověk si řekne, že náročný den skončil, že stres opadne, jenže tělo pořád jede na vyšší otáčky. Je to docela logické, protože stres totiž není jen pocit v hlavě. Ve chvíli, kdy se dostanete do napětí, tělo spustí celou chemickou reakci. Zrychlí se tep, zvedne se hladina stresových hormonů, svaly se napnou a organismus se připraví na výkon.

Krátkodobý stres

Když stres trvá jen chvíli, tělo si s ním většinou poradí poměrně rychle. Typickým příkladem je prezentace v práci, důležitá porada nebo nepříjemný telefonát. V tu chvíli se organismus dostane do pohotovosti a všechno jede na vyšší obrátky.

Jakmile ale situace skončí, tělo začne postupně brzdit, tep se zpomalí, svaly povolí a hladina stresových hormonů se začne vracet do normálu. U většiny lidí to trvá od několika minut do několika hodin. Proto se někdy stává, že i po skončení stresující chvíle člověk pořád cítí lehké napětí nebo neklid. Není to nic zvláštního.

Dlouhodobý stres

Úplně jiný příběh začíná ve chvíli, kdy stres trvá týdny nebo měsíce, třeba během náročného pracovního období, při dlouhodobých starostech nebo v situaci, kdy člověk nemá čas pořádně vypnout. Tělo si na stres postupně zvykne a zůstává v mírném napětí prakticky pořád. Nervový systém jede v pohotovostním režimu a svaly jsou stažené i ve chvílích, kdy by už měly odpočívat. Když pak stres konečně odezní, tělo potřebuje čas, aby se z toho stavu dostalo zpět do rovnováhy.

Proč únava přetrvává

Často se stane, že náročné období skončí, ale místo úlevy přichází únava. Tělo jako by najednou vypnulo. Ale to je poměrně běžná reakce. Organismus byl dlouho v napětí a jakmile tlak poleví, začne dohánět všechno, co během stresu zanedbal. Nejvíce spánek, regeneraci i energetické zásoby. Proto se někdy stává, že lidé onemocní právě ve chvíli, kdy konečně zpomalí.

Tělo potřebuje signál, že je klid

Aby se organismus opravdu uklidnil, potřebuje jasný signál. Nervový systém musí pochopit, že už není důvod zůstávat ve střehu. Pomáhá pohyb, pobyt venku, hlubší dýchání nebo obyčejná procházka. Paradoxně fungují i docela jednoduché věci, jako je třeba chvíle bez telefonu, klidná aktivita nebo večer, kdy člověk nemusí nic řešit. Tělo totiž reaguje na rytmus. Když dostane prostor zpomalit, postupně se uklidní i nervový systém.

Proč stres často cítíte hlavně ve svalech

Stres se velmi často projeví fyzicky, typicky v oblasti šíje, ramen nebo zad. Svaly se stáhnou, jako by se tělo připravovalo na nějakou akci. Jenže v moderním životě většinou žádný boj ani útěk nepřijde, a napětí tak zůstává v těle mnohem déle. Proto lidé po stresujícím období často cítí ztuhlá záda, tlak v ramenou nebo bolest hlavy. Svaly prostě reagují na dlouhodobé napětí.

Pohyb pomáhá tělu „vypnout“

Když je člověk ve stresu, tělo je připravené na akci. Jenže většinou sedí u počítače nebo řeší problémy u stolu, a energie, kterou stres vyvolá, tak nemá kam odejít. Právě proto často pomáhá obyčejný pohyb. Procházka, lehké cvičení nebo jakákoli aktivita, při které se tělo rozhýbe. Svaly se uvolní, dech se prohloubí a nervový systém dostane signál, že už není potřeba zůstávat ve střehu.

Nervový systém potřebuje chvíli klidu

Po stresujícím období se tělo někdy nedokáže uklidnit hned. Nervový systém zůstává chvíli v pohotovostním režimu, člověk může cítit neklid, napětí nebo má problém vypnout hlavu. Pomáhá zpomalit tempo, omezit podněty, dát si pauzu od práce, sociálních sítí nebo neustálého řešení povinností. Nervový systém totiž potřebuje chvíli, kdy nemusí na nic reagovat.

Důležité je také říct, že stres působí na každého jinak. Někdo se ze stresu oklepe během pár hodin, jinému může trvat několik dní, než se znovu dostane do pohody.

Záleží na spoustě faktorů. Na celkové kondici, spánku, životním stylu i na tom, jak dlouho stres trval. Jedno ale platí téměř vždy. Jakmile tělo dostane čas na regeneraci, postupně se dokáže vrátit do rovnováhy.

Zdroje textu: psychcentral.com, health.clevelandclinic.org, healthdirect.gov.au

Zdroj foto: freepik.com